Distribuční společnost Aerofilms se to pokusila zjistit: do kina včera pozvala děti od dvanácti do patnácti let v doprovodu dospělých a po projekci je nechala vyplnit dotazníky.
"Nehodláme podle výsledků měnit přístupnost, kterou jsme pro Česko stanovili na patnáct let. Chtěli jsme jen vědět, jak děti Faunův labyrint vnímají. Ze světa si žádné jednotné vodítko vzít nemůžeme," poukazuje distributor Ivo Anderle na obrovské rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
Ve Francii film dávali od dvanácti let, v Malajsii, Argentině a Španělsku od osmnácti, Nový Zéland a většina Evropy – Německo, Nizozemsko, Irsko, Švýcarsko, Portugalsko – se shodly na hranici šestnácti let. A v Singapuru se na tenhle film bez rodičů může jít až od jedenadvaceti.
"Ne že by Faunův labyrint obsahoval vyloženě nevhodné scény, ale je ukázkou filmu, který stojí na hraně. Na jedné straně jde o příběh plný fantazie, kde dětská hrdinka potkává létající víly a pohádkového fauna, ale na druhé straně se tu navzájem zabíjejí partyzáni a vládní vojáci, jejichž velitel vyslýchá zajatce právem velmi útrpným," líčí Anderle.
Jak film unesly děti? "Z promítání odešli jen dva diváci – z řad dospělého doprovodu; naopak děti vydržely všechny," spočítal Jiří Šebesta z Aerofilms. Až na jedinou výjimku se jim film líbil a jen jeden hlas se nepřipojil k názoru "Ocenil bych, kdyby to mohly vidět i ostatní děti, ač pro některé by to mohl být šok".
Asi půlka dětí nic šokujícího ve filmu nenašla, druhou půlku zaskočila smrt malé hrdinky. "Moc krvavých scén, ustřihla bych to dřív," napsala jedna dívka.
Kategorii "líbilo se" vládly pohádkové bytosti, ale i "muž bez očí" nebo "požírač dětí", v rubrice "nelíbilo" se objevil výrok "Když zatloukal nos do obličeje".
Brutalitu a krutost děti sice zmiňovaly, ale současně film chválily jako "napínavý, překvapivý, krásně umělecky pojatý". A ocenily propojení pohádky se skutečností, což by režisér Guillermo del Toro uvítal. Podle něj totiž dětem víc škodí "závislost na grafické povaze násilí bez jakéhokoli vztahu k realitě".
