RECENZE: Elsnerová jako vědkyně razí emancipaci lépe než hashtagová hesla

Bílé pláště, stůl plný dokumentů, shrbená postava nad mikroskopem. Nedávná premiéra divadelního spolku Kašpar přivedla do pražského Divadla v Celetné pohnutý osud Britky Rosalind Franklinové.

Příběh ženy, která vědě obětovala všechno a nakonec i život, zaujal současnou americkou dramatičku Annu Zieglerovou. Vytvořila oceňovanou hru Snímek 51, v jejíž londýnské inscenaci si hlavní roli zahrála Nicol Kidmanová.

Českou verzi do Celetné připravil Filip Nuckolls. Spolu se zdejším souborem se mu podařilo dodat do dramatu od Zieglerové atmosféru, která podtrhuje stísněnost laboratoří. Franklinová byla anglická biofyzička, chemička a bioložka, jež výzkumem přispěla k popsání DNA. Za jeden z nejzásadnějších objevů minulého století dostalo v roce 1962 Nobelovu cenu duo vědců Watson s Crickem a navíc ještě nadřízený Franklinové Wilkins. Vědkyně, z jejíž práce Watson a Crick částečně vycházeli, byla v té době už čtyři roky mrtvá.

Snímek 51 však nepopisuje jen pohnutý osud neuznané vědkyně, která zemřela už v sedmatřiceti letech zřejmě na důsledky ozáření.

Zieglerová jejím příběhem především ilustruje klopotnou cestu vědkyň do nejvyšších výzkumných kruhů, které byly ještě v padesátých letech pánskými kluby. Činí tak s citem a svižně. Hrou poukazuje na těžkosti emancipace žen chytřeji a efektivněji než hashtagová hesla současných internetových hnutí.

V Celetné se navíc hlavní role úžasně chopila Eva Elsnerová, svou Rosalind vykresluje jako tvrdou ženu. Takovou, která sice používá svůj chlad jako zbraň, aby přežila ve výhradně mužském světě, ale zároveň za něj skrývá svou nejistotu a asociálnost běžnou géniům.

Snímek 51

75 %

Kašpar (Divadlo v Celetné)

premiéra 12. března 2018

režie: Filip Nuckolls

hrají: Eva Elsnerová, Lukáš Jůza, Jan Zadražil, Daniel Ondráček, Matouš Ruml, Marek Němec

Nuckollsova režie využívá plně možností scény. Zatímco pozorujeme bádající Elsnerovou v laboratoři, ostatní herci v čele s Matoušem Rumlem a Markem Němcem (Watson a Crick) v krátkých vtipných scénkách uvádějí do děje a srozumitelných vědeckých souvislostí.

Oproti nedávno uvedené novince Dejvického divadla Elegance molekuly, která pracuje s podobnými principy, je Snímek 51 sevřenější a temnější. Jinak však v Praze téměř současně vznikly dvě inscenace, které nejenže ukazují vědu z její napínavější stránky, ale především využívají jejích témat, aby bez zbytečných moralit předaly hlubší poselství.