Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Johny Machette na desce zaujme, jen když si utahuje z Babiše

  16:53aktualizováno  16:53
Na síti sbírá miliony zhlédnutí. V Českém slavíkovi se také stal hvězdou internetu – ovšem poté, co byl z kategorie vyřazen raper zvaný Řezník. Nechtěné rozpory se týkají i debutu Snílek. Johny Machette tam tvrdí, že nic neřeší. Ale v nejsilnější písni si dělá legraci z Babiše i Klause.

Johny Machette - Stačí mi to nejlepší (prod. Godot) | foto: Johny Machette

Úspěch toho, co dělá dvaadvacetiletý Jonáš Čumrik z Třebechovic pod Orebem, který se skrývá pod přezdívkou Johny Machette, je mimo svět teenagerů, kteří visí půl dne na serveru YouTube, srozumitelný asi tak jako mimo něj fakt, že hudbu vydává na cédéčku. Tedy zastaralém fyzickém nosiči, který si, když vyloučíme auto rodičů, většina jeho publika nemá kde přehrát.

Na první dobrou

Svůj styl v tiskových zprávách sám nazývá jako raop, což má být směska rapu s popem. Za zbytečnou konstrukcí zkratky se skrývá přiznaná textová i hudební přímočarost, sázení na první dobrou a líbivost.

Fotogalerie

Machette působí jako bezkonfliktní rošťák, v textech odrzle ironizuje vlastní život i hudbu a projevuje smysl chytit dobrý groove, který schová, že jako raper není zajímavý technicky, barvou hlasu a i na těch pár tónech, ve kterých se jeho dikce pohybuje, má často problém se naladit. Jak ukazuje hned titulní skladba Snílek, která desku otevírá.

Přestože jeho vůbec nejúspěšnější písní je předělávka skladby Can’t Hold Us od amerického rapera Macklemorea a producenta Ryana Lewise, již uveřejnil pod jménem Se zbláznim (a kterou na debutu nenajdete), nedá se Machettovi ani ve vlastních věcech přesto upřít schopnost navázat s posluchači kontakt. Pomáhá tomu odlehčená produkce písniček, kde dostaly prostor živé nástroje, a především témata, jejichž síla a důležitost většinou vyprchávají úměrně s rostoucím věkem.

Typickým příkladem je skladba Zpátky do školy „pro všechny ze střední“, jejíž rozhled a nadsázka končí za první hospodou a s hraním Call of Duty a Warcrafta místo výuky. „Vážnej bejt neumím, je to nuda,“ říká ve svých písních Machette. A dodává: „Nejsem obchodník, ale vím, jak to mám prodat.“

S vysmátou drzostí

V bludných kruzích těchto myšlenek se potlouká coby interpret i autor skrz celou stopáž desky, která za sebou se závěrečným trackem Vítězství místo kýžené uvolněnosti zanechává spíš bezradnost. Machette totiž nepřijde s jediným neotřelým nápadem, tématem nebo alespoň textovým obratem. Písně tak nějak drží pohromadě a – nerozděleny klikáním jinam nebo alespoň reklamou na YouTube – působí jedna za druhou monotónně a předvídatelně.

Snílek

Johny Machette

Hodnocení: 40 %

S jedinou výjimkou, která ukazuje, že Machettovi je sice dobře v alibismu, ale kdyby se mu povedlo najít cestu ze své bubliny, mohlo by být vše jinak. Řeč je o singlu Spasitelé, který natočil v produkci Ondřeje Brzobohatého, a se stejně vysmátou drzostí, s jakou ironizuje svůj všední svět, si utahuje z předvolebních slibů Andreje Babiše, tenisového mistrovství Václava Klause a dalších „spasitelů“ z předvolebních billboardů.

I když Brzobohatého zpívaný refrén s poselstvím, že je „třeba makat fest“, má skoro budovatelský rozměr, výsledkem je nejsilnější a nejlépe zaranžovaná písnička desky, jež má jasné hitové ambice. Jenže aby stála za řeč, měla být takových deska plná.

Autor:


Témata: Johny Machette




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.