Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Snad se zvýší naše povědomí, kým byl Knut Hamsun

  10:27aktualizováno  10:27
Obecné povědomí o norském spisovateli Knutu Hamsunovi v českých zemích sahá - a to ještě jen možná - k pouhým dvěma věcem: napsal román Hlad a nějak se zapletl s fašismem. Literárně-filmová přehlídka, která bude v příštích dnech v Praze připomínat padesáté výročí Hamsunova úmrtí, chce obzor o kontroverzním nositeli Nobelovy ceny za literaturu (získal ji v roce 1920) podstatně rozšířit.

V prvním patře Slovanského domu se zítra otevře výstava, na pátek je načasován seminář s norským literárním vědcem Robertem Fergusonem a v sobotu se v kavárně Academia bude číst z Hamsunova románu Mystérie, jehož reedici vydal předloni Odeon. V rámci Febiofestu 2002 uvede Městská knihovna sedm slavných filmových adaptací podle Hamsunových děl: Matkou země z roku 1921 počínaje a snímkem Dvě zelená pera z roku 1995 konče.

"V Norsku nebyla přirozená aristokracie. Od poloviny devatenáctého století měli její roli výrazní spisovatelé. Básník Henrik Wergeland tradici založil, Henrik Ibsen vytříbil a dramatik a povídkář Björnstjerne Björnson ji definoval. Hamsun, zamyšlený a introvertní muž, neměl velkou radost, když měl po jejich smrti tuhle úlohu převzít," píše ve svém textu Robert Ferguson. "Když ji zahrál, následky byly katastrofální. Čtvrtého května roku 1940 napsal do novin: ,Norové! Odhoďte pušky a běžte domů. Němci bojují za nás za všechny a rozdrtí anglickou tyranii.' Za tímto článkem následovala řada dalších v podobném duchu."

Averze Knuta Hamsuna k Anglosasům jakožto strůjcům bezohledného kapitalismu začala už v textu Z duchovního života moderní Ameriky, který přednesl roku 1888 v Minneapolisu. Jeho náklonnost ke germánskému národu se datuje od nadšených ovací, které v Německu vzbudil jeho román Hlad (1890, česky poprvé vyšel 1902) a jež předběhly i jeho norskou slávu. Dílo, v němž se částečně odrážejí autorovy vzpomínky na vlastní hladová léta v Kristianii, vypráví o začínajícím spisovateli na volné noze, který málem zemře hlady.

Úspěch vzbudily také Hamsunovy romány o velkých a tragických láskách Pan (1894, česky 1896) a Viktorie (1898, česky 1900). Napsal několik dramat a cestopisné reportáže, sbírku poezie a další romány, kupříkladu Blouznivci (1904), Hvězdy podzimu (1906), Benoni či Rosa (1908). V roce 1909, kdy se podruhé oženil - vzal si o dvaadvacet let mladší herečku Marii Andersenovou -, vyšel román Tlumeně hude poutník. S Andersenovou se Hamsun načas vrátil do svého rodného kraje na poloostrov Hamaröy, jenž se nachází za polárním kruhem. Tam dokončil svůj nejznámější román, oslavu rolníkovy práce, Matka země (1917). Následují další díla; poslední román Kruh se uzavírá (vyšel roku 1936) přitom zůstal nedokončen.

Období, kdy na něho zanevře světová veřejnost, Hamsuna teprve čekalo. Uvítal totiž německé okupanty, v roce 1943 se osobně setkal s Hitlerem a po válce mu věnoval nekrolog: "Byl reformátorskou postavou nejvyššího řádu a jeho osudem bylo, že vládl v době bezpříkladné surovosti, která ho nakonec porazila. Takto se obyčejný Západoevropan dívá na Adolfa Hitlera; a my, jeho blízcí přívrženci, skláníme nyní hlavu před jeho smrtí."

Po válce Hamsun čelil obvinění z vlastizrady, byl internován ve starobinci a v psychiatrickém ústavu. Přestože byla nakonec pro jeho pokročilý věk žaloba stažena, musel se svou manželkou zaplatit pokutu 475 tisíc norských korun. Zatímco čekal na soud, psal stařičký spisovatel deníkové z ápisky, které v roce 1949 vyšly pod názvem Po zarostlých stezkách.

Hamsun ve filmu
Hamsunovy romány a novely četli Franz Kafka, Bertolt Brecht, Maxim Gorkij, H. G. Wells, Robert Musil, Boris Pasternak, Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald a Henry Miller, ze současných jeho dílo obdivuje např. John Updike. Dílo kontroverzního Nora inspirovalo také filmové tvůrce; dosud vzniklo na patnáct filmů a televizních adaptací založených na jeho knihách. Na snímku je švédský herec Pär Oscarsson, který v proslulém snímku Hlad z roku 1966 hraje hlavní postavu hladovějícího spisovatele a za svůj výkon získal cenu na festivalu v Cannes. Tento snímek, který vznikl v koprodukci Švédska, Norska a Dánska, spolu s dalšími hamsunovskými filmy uvede nadcházející přehlídka Febiofest. Ve velkém sále pražské Městské knihovny se budou od zítřka dále promítat následující adaptace Hamsunových děl: Matka země (Norsko, 1921), Pan (Norsko, 1922), Krátké je léto (Švédsko, 1962 - opět natočeno podle románu Pan), Viktorie (Lotyšsko, 1988), Tuláci (Norsko 1989) a Dvě zelená pera (Norsko, Dánsko 1995 - do třetice natočeno podle románu Pan). Na 27. ledna je připraven i životopisný film Záhada Knuta Hamsuna (Norsko 1995/1996), původně uváděný jako televizní seriál. Informace o přesných časech jsou na stránkách www.febiofest.cz.

Norský spisovatel Knut Hamsun.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.