Marie Rottrová vydala album Stopy. Nahrávka je k dostání za 329 korun.

Marie Rottrová vydala album Stopy. Nahrávka je k dostání za 329 korun. | foto: Universal Music

Snad jsem zanechala nějakou stopu, doufá Marie Rottrová

  • 33
Hvězdou trvalého svitu se dá nazvat někdejší první dáma ostravského soulu Marie Rottrová. Zpívá dál, aniž se kolem ní vířil prach jednodenních senzací.

Marie Rottrová nespěchá, své postavení na hudební scéně si užívá. Desku Stopy, na kterou vybrala i píseň od Zuzany Navarové, vydává až po osmi letech. "Jsem liknavá. Stále jsem nahrávání odsouvala. Já potřebuju, aby mě někdo pobízel. Když se to nestalo, odpočívala jsem," říká.

Mezi vašimi autory je i Jaromír Nohavica. Písně s jeho texty Čaj o páté nebo Stín v záclonách jsou staršího data?
Ano. Hudbu složil můj bývalý muž, už zesnulý Vlastimil Kučaj. Škoda, že už mi nic nenapíše. Podívali jsme se do archivu a natočili jsme znovu dvě jeho písničky, které Nohavica otextoval.

Tehdy na přelomu 70. a 80. let jste žila v Ostravě. Kolik takových písní ještě máte?
Jarek Nohavica mi napsal čtyřiadvacet textů, některé vznikly na muziku našeho tehdejšího baskytaristy Jirky Urbánka. To bylo ještě v době, kdy Nohavica nejezdil jako sólový písničkář. Zpívala jsem hodně jeho písniček.

Pavel Bobek a Marie Rottrová

Pavel Bobek a Marie Rottrová

Marek Eben, Marie Rottrová

Marek Eben, Marie Rottrová

Nejslavnější je Lásko voníš deštěm z roku 1980. Uvažujete, že byste ještě využila věci z té ostravské zásoby?
Možná by se daly zařadit na nějaké album dosud nevydaných písniček.

Třeba Rottrová zpívá Nohavicu?
Nevím, ale i to je možné.

Jak jste se dostala k písni Žaluzie od Zuzany Navarové?
Před šesti lety mi dala demosnímek. Věděla jsem, že až budu točit cédéčko, mám potřebnou písničku. Občas jsem si ji pustila a moc se mi líbí. Původně jsem myslela, že nové album bude popovější. Ale chtěla jsem tam zařadit i píseň Náměsíčná laň, kterou mám od folkové zpěvačky Pavlíny Jíšové. Tři takové skladby nakonec určily náladu desky, která je komornější v aranžmá, ve všem. Ale mám písničky ještě na další album, které bude asi popovější, písničky dostanou bohatší aranžmá.

Namluvte si mladšího partnera

Zpěvačka odpovídala (a radila) čtenářům iDNES.cz.

Název novinky Stopy jste vybrala podle písničky?
Název odkazuje na písničku, ale navíc může mít víc významů. Stopy po Zuzaně Navarové nebo Vlastíkovi Kučajovi, snad i já jsem zanechala nějakou stopu.

V roce 1971 jste byla třetí ve Zlatém slavíku, na vyšší místo jste nikdy nedosáhla. Jak jste si to vysvětlovala?
Asi jsem nebyla zpěvačka pro úplně nejširší publikum. A hlasování se od toho odráží. Nehledě na různé aféry s odesílanými hlasy. Kdysi mi manažer jednoho českého zpěváka řekl: "Proč pro tebe Miloš Zapletal taky něco neudělá?" Zapletal byl můj manažer. A já jsem říkala: "Protože to nechceme, my tohle neděláme." I tak se kdysi bojovalo o zlatého slavíka.

Marie Rottrová vydala DVD

Vaše pojetí popu nebylo agresivní, nedrala jste se do nějakého pelotonu?
Nikam jsem se nedrala, nejsem žádná štika. A ono se to vyplatilo. Mám všechny koncerty vyprodané. Měla jsem krásný koncert v bratislavském sále Istropolis, přišlo patnáct set lidí. Dorazil i Petr Němec, zpívali jsme soulové duety. Písničkář Jaroslav Wykrent přijel jako host. Bylo to úžasné.

U muziky zůstal také váš syn Martin Kučaj. Dává vám o sobě zprávy?
Samozřejmě. Je v Kanadě a daří se mu dobře. Dělá muziku k dětským televizním seriálům, právě pracuje na svém projektu s mladou kanadskou zpěvačkou. Prosadil se za dva roky, uspěl ve dvou konkurzech. Produkce dětských seriálů ho má ráda. Píše rockovou muziku, kterou dělal i tady, a jim se to líbí. Jen nedávno se trochu naštval – japonská firma, která dělá Pokémony a podobné seriály a sídlí v Torontu, po něm chtěla, aby hudba byla trochu japonštější (smích).

Marie RottrováNapsal by něco pro vás?
Nejsem si jistá. Má jiné cítění, líbí se mu britský rock. Spíš by mi něco napsal druhý syn Vítek, který dělal s kapelou Buty. Písničku Pozemskej ráj, kterou dali dohromady s Radkem Pastrňákem, jsem si vybrala už dřív a otextovala si ji. Vítek je spíš písničkářsky založený. Víte, dříve jsem folk neposlouchala, nyní je mi víc blízký. Zpívám Jíšovou, Vřešťála, Navarovou.

V začátcích jste zpívala anglicky. Neměla jste chuť se k angličtině vrátit, když publikum ji docela přijímá?
To je pravda, ale proč bych měla zpívat pro své publikum anglicky? Nechci za každou cenu dělat něco moderního nebo mít v nahrávce rytmus tuc tuc. Nepotřebuju to. Vlastně to ani nemám moc ráda. Skoro dvacet let jsem jezdila s Flamingem, byla to skvělá kapela. Ale potřebuju také nějaké zklidnění.

Jaké jsou vánoční koncerty ve vašem podání?
Hraje kapela Septet Plus s pěti dechovými nástroji, kterou řídí Dalibor Kapras. V sestavě máme i dvě vokalistky i dětský pěvecký sbor, který zpívá směs koled. Tentokrát budu mít hosta Pavla Bobka. Dlouho jsme spolu nedělali. V 80. letech jsme spolu nahráli duet S tím bláznem si nic nezačínej. Zazpíváme jej i nyní, to by nám posluchači neodpustili.