Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smoljakův Fantom naivisticky pokračuje v Haškově tradici

- Román Fantom opery, jejž si vymyslel francouzský detektivkář Gaston Leraux na počátku století, čte na jeho sklonu už málokdo. Jeho filmový přepis amerického režiséra Arthura Lubina je, myslím, zapomenut nadobro. A pokud nám v Čechách kdysi proslulý Fantom něco říká, je to nejspíš zásluha novinových článků o autorovi jeho muzikálové adaptace Andrew Lloyd Webberovi a milionech, které vydělal.
Ivan Hlas na jevišti

Ivan Hlas na jevišti - K pěvecké a herecké spolupráci na hře Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého si Ladislav Smoljak přizval Ivana Hlase. | foto: iDNES - Jan Kábrt

Samo téma hrůzostrašného přízraku řádícího v divadelní budově, však schopnost inspirovat ještě neztratilo. Alespoň pro Ladislava Smoljaka, který se s ním vyrovnává po svém, jak jinak než v žánru lehkonohé komedie.

Jeho Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého se odehrává v temném roce 1953, pár týdnů po popravě "protistátního spikleneckého centra Rudolfa Slánského" a pár dnů před slavností, při níž má být název smíchovské scény rozšířen o jméno rozporuplného akademika.

Obě události jsou pro charakter hry důležité. Zkoušení programu na onu toužebně očekávanou slavnost s Nejedlým poskytlo hře vděčnou formu divadla na divadle, kterou lze varírovat donekonečna. A dobová atmosféra strachu prosakující skrz humorné repliky nakonec nasměruje děj k jakémusi komediálnímu hororu: závěrečná zatýkací a schůzovní scéna je sice velkou legrací, ale i mementem.

Studio Jára - Praha
Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého
(Ladislav Smoljak)

režie a scéna Ladislav Smoljak
hudba Ivan Hlas a autoři komunictické revoluční tvorby
premiéra 15. května v Divadle Na zábradlí

Smoljak se ve své hříčce pokouší i o společenskou reflexi a neustále publiku připomíná, že barvotisková idealizovaná krása hesel, budovatelských písní, veršů a stohlavých pěveckých sborů - dnes vzbuzující pobavení a úsměv - má svoji odvrácenou, krutou a hrůznou tvář. Snaha o závažnější výpověď pak autora logicky vede k vážnému vyřešení příběhu, které je z rodu deus ex machina a tak trochu přitažené za vlasy.

Tím tajemným fantomem, jenž páše všelijaké zlomyslné kousky a v reminiscenci na svůj literární předobraz i křišťálovým lustrem o zem třískne, není nějaká nadpozemská bytost, není jím ani duch zakladatele Švandova - v ten čas Realistického - divadla, jak se nám snaží v průběhu děje autor namluvit. Je jím překvapivě a dramaticky nezdůvodněně nejkladnější postava hry, ve skutečnosti třídní nepřítel židovského původu, jenž se lstivě vetřel mezi soudruhy.

Divákům však sotva bude vadit malá či vlastně žádná dramatická pravděpodobnost příběhu. A bude se bavit zveličenou prostoduchostí parodie výrobního "brusičckého" dramatu, přímočarostí mírových a pracovních písní - svou stupiditou neskonale půvabných - i drobnými fórky na jména estébáků (ten, co je umístěn v prostoru nad jevištěm, se jmenuje Hnízdo) či na dlouhé vlasy herce Pídi v podání Ivana Hlase, který zrovna hraje potápku ve společensko-kritickém filmu Otakara Vávry.

Hanspaulský rocker Ivan Hlas, jenž použité budovatelské písničky místy zrockoval a doplnil o vlastní melodie, je vedle Smoljaka v roli stalinsky tvrdého Děmidova očekávanou hvězdou inscenace. Tou neočekávanou je ředitelka Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová, která dvojroli Brůnová-Kalašniková vtiskla herecky působivou podobu nesnesitelné soudružky-udavačky. Hudební profesionalismus Hlase a takřka profesionální herectví Smoljaka a Svobodové kontrastuje s amatérstvím dalších členů Studia Jára; Marek Šimon jako Penetr-Lopatěv, Petr Reidinger (Ostuda a Koroptin) a Martina Musilová jako Vyhnálková a Čurkinová jsou aspoň autentičtí svou hereckou naivitou. Jenom těch přeřeků bylo i na premiérovou trému moc.

Proměňovat hrůzu v smích a tragédii v grotesku je rysem české kultury už od dob Haškových. Smoljak svým Fantomem Realistického divadla Zdeňka Nejedlého pokračuje v této haškovskohrabalovské tradici, byť na jednoduché, naivistické úrovni.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.