Smíchovská scéna ožívala pozvolna

neděle 15. prosince 2002
2

Sny se staly skutečností: hlavnímu městu přibyla nová divadelní scéna. 14. prosince se otevřely brány Švandova divadla na Smíchově, které v posledních letech procházelo rozsáhlou rekonstrukcí. Divadlo, které se jmenovalo Intimní, Realistické nebo Labyrint, se vrátilo k názvu Švandovo a svoji novou éru zahájilo premiérou inscenace Kornéla Hamvaie Čas katů. Ovšem již první prosincový den bylo v prostorách divadla živo. Otevřela se kavárna a byl zahájen předprodej vstupenek na lednová představení.

Švandovo divadlo na Smíchově bylo poprvé otevřeno v říjnu roku 1881. Od té doby se několikrát změnily poměry i název divadla - naposledy ho pamatujeme jako Labyrint. Od roku 1997 byla činnost divadla pozastavena a jeho budova uzavřena.

Rekonstrukci divadla zkomplikovaly srpnové povodně - kromě škod způsobily také, že otevření studiové scény v suterénu muselo být odloženo až na příští rok. Podzemní prostory se však podařilo vysušit, a tak mohl padnout konečný termín znovuotevření divadla. Jeho činnost zahájí 14. prosince Soubor Buchty a loutky, který si přichystal premiéru hry Pomsta podle příběhu hraběte Monte Christa.

Švandovo divadlo na Smíchově pro diváky poprvé otevřel v říjnu 1881 Pavel Švanda ze Semčic st., ředitel jedné z nejvýznamnějších kočovných společností 19. století. Divadlo dal zbudovat na zahradě smíchovského domu U Libuše jako zimní útočiště pro svoji rozsáhlou divadelní družinu. Později nechal Švanda nad divadlem instalovat posuvnou střechu a změnil ho tak na Letní divadlo U Libuše. Název i podoba kamenného divadla na Kinského třídě (dnešní Štefánikova ulice) se během jeho stodvacetileté existence neustále měnily.

Co nabídne Švandovo divadlo?

Počátek roku bude ve znamení premiér inscenací přenesených z CD 94 a Činoherního klubu. Bude to nové nastudování inscenací Velká mela (P. A. Breal), Hadí klubko (Michal Lang), Zabiják Joe (T. Letts) a Tartuffe (Moliére). A samozřejmě také otevírací premiéra Čas katů (K. Hamwai).
Dále je připravena pražská premiéra inscenace hry Jaroslava Vostrého Clavijo a nového nastudování inscenace Jak se vám líbí (původně vznikla pro repertoár Letních shakespearovských slavností
v roce 1999).

V roce 1908 bylo divadlo přejmenováno (do r. 1928) na Intimní. Změny se děly samozřejmě i po 2. světové válce - výnosem Zdeňka Nejedlého, tehdejšího ministra kultury, bylo zrušeno divadelní podnikání a od září 1945 na scéně působilo nové vedení i soubor pod názvem Realistické divadlo. U příležitosti Nejedlého pětasedmdesátin akademika Zdeňka mu bylo divadlo 18. února 1953 věnováno. Jeho busta vévodila foyeru divadla do roku 1989, kdy byla odcizena neznámým pachatelem.

Budova divadla byla potom dlouhá léta v havarijním stavu, ale k rozsáhlé rekonstrukci došlo až na začátku devadesátých let. Divadlo bylo znovu slavnostně otevřeno 9. ledna 1992 pod novým názvem: Labyrint, umělecké centrum na levém břehu vltavském. Objekt se výrazně zvětšil, propojil s okolními budovami a byla tu otevřena také druhá, malá scéna.

V roce 1997 byl do funkce ředitele jmenován Richard Kraus, který Labyrint dovedl až k úplnému zastavení činnosti, rozpuštění souboru a uzavření jeho budovy. Zřizovatel a majitel budovy, Hlavní město Praha, vzápětí vypsal konkurs na obsazení divadla, ve kterém zvítězil tandem režisérů Daniela Hrbka a Michala Langa.

Současným názvem - Švandovo divadlo - se scéna vrací k původnímu názvu a obnovuje tak tradici třetí nejstarší divadelní budovy v Praze (vedle Stavovského a Národního divadla).

Zrekonstruované divadlo má velký sál o kapacitě 300 míst a menší studiovou scénu pro zhruba 80 - 100 diváků. Nedílnou součástí divadla je i kavárna pro šedesát hostů.