Můj vůdce: skutečně pravdivá pravda o Adolfu Hitlerovi

Můj vůdce: skutečně pravdivá pravda o Adolfu Hitlerovi - snímek z filmu | foto: archiv

Smát se Hitlerovi? Německo váhá nad filmem

  • 6
Německá filmová parodie o Hitlerovi Můj vůdce, která se chystá na premiéru 9. ledna a 11. ledna vejde do německých a rakouských kin, už vyvolala v zemi svého vzniku spory.

Film hájí jeho švýcarský režisér židovského původu Dani Levy, ale hlavní představitel Hitlera, komik a jazzový muzikant Helge Schneider, se od své role zpětně distancoval.

Asi bych v tom nehrál
„Film se mi už nelíbí,“ řekl švýcarskému listu Sonntagsblick. „Jsem přesvědčen, že tomuto Hitlerovi se nelze smát.“ Podle něj Levy film sestříhal tak, že příběh značně změnil. „Původně byl středem pozornosti Hitler, teď se do ní vší silou dostala židovská historie. Kdybych to věděl, asi bych v tom nehrál.“

Režisérovu minulou komedii Alles auf Zucker! o setkání židovské rodiny rozdělené berlínskou zdí zasypalo nejen Německo před dvěma lety náručí cen. Tehdy oslavovaný Levy se nyní musí hájit. Vysvětluje, že film Můj vůdce upravil, protože jeho původní verze při předváděcím představení zcela propadla. Diváci prý měli dojem, že film je Hitlerovou hlásnou troubou.

Debata se rozproudila i v německých médiích. „Máme právo si dělat z Hitlera legraci?“ tážou se. Spisovateli židovského původu Ralphu Giordanovi film způsobuje „bolení“ kvůli spojení pojmů Hitler a humor. „Miliony mrtvých nejsou žádné komické číslo,“ říká. Německá groteska podle něj ostře kontrastuje třeba s oscarovou tragikomedií Roberta Benigniho Život je krásný, kde židovský otec synovi předstírá v koncentračním táboře, že je to jen hra.

Můj vůdce nese podtitul Skutečně pravdivá pravda o Adolfu Hitlerovi. Hitlerovi coby žalostné trosce tu musí koncem války dát novou lekci sebevědomí židovský učitel herectví Grünbaum - vězeň z lágru. Měl ho hrát Klaus Maria Brandauer, nakonec ho představuje Ulrich Mühe, nedávný laureát Evropské filmové ceny za roli agenta východoněmecké Stasi z díla Životy těch druhých.

Citlivé Německo
Ve filmu Hitler rapuje, sedí na záchodě, čistí si zuby, selhává při sexu s Evou Braunovou a cachtá se ve vaně s maketou válečného křižníku. Už není schopen vést národ, proto ministr propagandy Joseph Goebbels nechá z koncentračního tábora přivézt Grünbauma, aby ve vůdci opět vyprovokoval bojovnost.

„Kde jste se tak dlouho toulal?“ ptá se Grünbauma. Učitel mu odpoví: „V Sachsenhausenu.“ Nato Goebbels prohlásí: „S tím konečným řešením to nemusíte brát tak osobně.“

Hitlera parodoval už Chaplinův Diktátor, mihl se i v české komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, Německo je však na tohle téma citlivé. V 60. letech tam nepustili americkou komedii Producenti, v níž se inscenuje muzikál Hitler je úsvit, a dokonce i vážný Pád třetí říše se dočkal nařčení, že Hitlera příliš polidšťuje.

Teď se brání Levy. „Hitlera nezjednodušuju a dějiny nepřepisuju,“ tvrdí ve Frankfurter Allgemeine Zeitung. České uvedení filmu, kde se objeví i nacističtí pohlaváři Bormann a Himmler, dosud není hlášeno.

,