Sama náplň - tedy heslář - pak vznikala od roku 1990. Druhý svazek zahrnující hesla M až Ž měl oproti plánu zhruba roční skluz, zato je zřetelně tlustší, obsáhlejší než díl první, který spatřil světlo světa v únoru 1996. "Jednak je v druhém svazku trochu více hesel přesně 488 oproti 479 v díle prvním. Také jsme do něj zařadili bibliografické doplňky ke svazku prvnímu, ale je pravda, že autoři některá hesla trochu natáhli," vysvětluje Janoušek. V základním pojetí hesel, které inklinuje k formálně obsáhlejšímu zpracování, se však podle Janouška nic nezměnilo; ostatně oba svazky vznikaly souběžně. Novinkou je naopak skutečnost, že nakladatelství Brána spojilo pro vydání druhého dílu síly s Knižním klubem. Helena Zoufalová, ředitelka Brány, si od toho slibuje maximální čtenářskou odezvu. Pětitisícový náklad prvního svazku je prakticky rozprodán, ale Zoufalová se domnívá, že trh má ještě na víc: "Myslím, že distribuce s prvním dílem neoslovila všechny potenciální zájemce. V mnohých místech o něm vůbec nevěděli." Prorazit tento začarovaný kruh by měl právě Knižní klub, který nabídne kompletní slovník - včetně dotisku prvního svazku - v létě příštího roku svým abonentům. Plánovaný úhrnný náklad druhého svazku tak vyskočil na sedm a půl tisíce. S tím, že pultová cena druhého svazku činí 421 korun, ředitelka nakladatelství spokojena není. "Jenže od vydání prvního dílu, u nějž jsme cenu stlačili i díky grantu ministerstva kultury pod 300 korun, uplynuly tři roky. Zvedly se ceny vstupů - nehledě na to, že druhý díl je opravdu o třicet autorských archů rozsáhlejší," vypočítává Zoufalová a upozorňuje, že i přes novou cenu je slovník pro její podnik spíše prestižním činem. "Každý, kdo přijde, vám může říci, že ve slovníku něco chybí. Jednou je tam málo žen, jindy disidentů nebo třeba Plzeňanů," komentuje Pavel Janoušek prokletí slovníků - tedy skutečnost, že žádná taková práce nepojme vše. Na kritické výhrady, které po vydání prvního svazku komentovaly nedocenění či naopak zbytečné akcentování některých autorů, pak odpovídá: "Ve své podstatě je to slovník historický. Obsahuje autory, o nichž se domníváme, že byli důležití nebo příznační pro svou dobu, byť jejich dílo není třeba nijak skvělé." Janoušek (a s ním i část ústavu) už nicméně žije dalším velkým projektem: Dějinami české literatury po roce 1945. "V tuto chvíli jsme v druhém roce šestiletého grantu," napovídá Janoušek, kam zatím pokročili v práci. Ta bude opět kolektivním dílem širšího týmu a vedle "stěžejního příběhu zdejší literatury" by měla zachytit i literární život v jednotlivých regionech či tvorbu zdejších národnostních menšin - po válce rozprášenou německou komunitou počínaje a Romy konče. "Dějiny jsou hotovy, zbývá je napsat," odpovídá Janoušek výrokem Jana Mukařovského na otázku, kdy bude dílo v tisku. Zároveň upozorňuje, že ústav má ve hře ještě jeden velký projekt: pod názvem Česká elektronická knihovna zde vzniká kompletní textový přepis poezie 19. století do počítačové podoby. Z patnácti set knih už zpracovali asi třetinu.
DANIEL ANÝŽ
