Najednou se ukázalo, s jakou lehkostí, elegancí, samozřejmostí a současně výrazem se Mozart dá zpívat. V áriích z oper Únos ze serailu, Don Giovanni, Idomeneo a Cosi fan tutte zněl Bršlíkův dobře posazený, o dech pevně opřený hlas s přirozenou volností a zvučností, měl v sobě lyrické kouzlo, dokázal vyjádřit různé dynamické odstíny a emoce. Nemluvě o pečlivé artikulaci. Bršlík má v sobě velký potenciál pro budoucnost, takže lze jen doufat, že bude dál vyzrávat.
Ke slovenskému tenoristovi Národní divadlo připojilo svoji přední sólistku Marii Fajtovou, která zazpívala další árie a s Bršlíkem přednesla dva duety. Byl to však trochu gól do vlastní branky, protože tím názorněji vyvstaly určité obecné symptomy pěveckých problémů na naší první scéně. Zatímco Bršlíkův zpěv vyvolává pocit vytrénovanosti a pružnosti, u Fajtové převládal dojem jakéhosi povrchního, neukotveného, výrazově plochého odzpívání not.
Mozart v jiných barvách
Doprovod a instrumentální vsuvky tentokrát poskytl soubor dobových nástrojů Collegium 1704 se svým vedoucím Václavem Luksem. Nabídl jiný zvuk, jiné barvy, jiné kontrasty, ale také zcela jiný (to jest mnohem větší) elán než orchestr první scény. Logicky se nabízí úvaha, zda by nestálo za experiment svěřit tomuto ansámblu (který v loňské sezoně úspěšně nastudoval Händelova Rinalda) i nějakou mozartovskou produkci.
Součástí slavnostního večera bylo udílení cen Komerční banky umělcům Národního divadla. Za premiérové výkony v uplynulé sezoně je převzali sólista baletu Richard Kročil, sólista opery Luděk Vele a člen činohry Jan Hartl.
Mozartovy narozeniny 2010
Stavovské divadlo, Praha, tenor Pavol Bršlík, soprán Marie Fajtová, Collegium 1704, dirigent Václav Luks, 27. ledna 2010
Hodnocení MF DNES: 80 %
