Bohumil Šťastný (1905-1991) spoluvytvářel obrazové milieu první republiky. V roce 1926 stál jako fotograf u zrodu Pestrého týdne, časopisu tištěného hlubotiskem a ve formátu tak velikém, že žádný dnešní tuzemský časopis se mu v tom nemůže ani jen přiblížit. Univerzál Šťastný plnil jednu zakázku za druhou, jeho snímky byly obvykle publikovány pouze s označením "Foto Pestrý týden".
Zhotovoval i reklamní záběry, zvládal rozličné fotografické techniky, mezi prvními u nás soustavněji exponoval na barevné materiály. Jím vytvořený portrét Mileny Jesenské, kolegyně z časopisu a jeden čas přítelkyně spisovatele Franze Kafky, obletěl svět - ale kdo dosud věděl, že autorem je právě Šťastný? Druhá světová válka rozmetala kulturnost, jíž byl tento fotograf aktérem; poté - až do důchodu v roce 1965 - učil na střední grafické škole v Praze.
Výstava je jen slibný náhled
Tvůrčí osobnost Šťastného byla v minulosti několikrát zařazena do kolektivních přehlídek české meziválečné fotografie, neboť byl fotografem nejen zakázkovým, nýbrž i experimentujícím. Ale teprve letošní dar prací z pozůstalosti, které Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze věnovala autorova dcera Blanka Šťastná, dovolil připravit jeho první samostatnou výstavu. Obsahuje díla umělecká, hledající a hledačská i zakázková a řemeslná, která vznikla od poloviny dvacátých do konce čtyřicátých let.
Komorní prostory Galerie Josefa Sudka umožňují představit jen slibný náhled: snímky osobností (kromě Jesenské také hudebníka Jaroslava Ježka, sochaře Otty Gutfreunda, herečky Lídy Baarové), jeden autoportrét, pět barevných snímků (z toho čtyři sloužily jako reklamní), několik málo experimentálních děl, například s deformovaným zobrazováním.
Mezi nimi má specifický náboj "stranový experiment", vyhotovený pravděpodobně těsně po válce - jde o dva portréty téže mužské tváře, přičemž jeden je složen ze dvou levých a druhý ze dvou pravých polovin obličeje. S týmž principem udělal v první polovině devadesátých let díru do světa Jiří David, když v souboru Skryté podoby takto rozpůlil a přeskládal tváře známých osobností. Fotografie jsou v galerii doplněny o exemplář prvního čísla Pestrého týdne, o knihy, na nichž se Šťastný podílel, či o legitimační lístek Českého fotografického spolku v Praze, jehož byl členem.
Účel a smysl Sudkovy galerie tkví v tom, že umožňuje vystavovat díla z depozitářů Uměleckoprůmyslového muzea, na něž se již zapomíná a jež by jinak už nejspíš zapadávala prachem, nebo která naopak náleží k novým přírůstkům sbírky, ale ještě nejsou úplně zpracována či by na ně výstavně došlo až za drahnou dobu. A to je i příklad minipřehlídky Bohumila Šťastného, který by si časem zasloužil asi i knižní monografii.
BOHUMIL ŠŤASTNÝ - Fotografie
Galerie Josefa Sudka, Praha. Výstava trvá do 4. ledna 2009, vstupné 10 korun.
Hodnocení: 80 %
