VIDÍTE JI? Žena v černém, Radcliffova nová filmová partnerka je doslova na dosah ruky.

VIDÍTE JI? Žena v černém, Radcliffova nová filmová partnerka je doslova na dosah ruky. | foto: outnow.ch / © 2011 Concorde Filmverleih GmbH

Sláva je skvělý vedlejší produkt, tvrdí exPotter. Teď se jí ale nedočká

  • 30
Po deseti letech vyměnil Daniel Radcliffe kouzelnou hůlku za svíčky a sekyru a pohřbil Harryho Pottera. Jenže právě kvůli němu omdlévají fanynky na premiérách jako při koncertech Beatles. "Sláva je skvělý vedlejší produkt," tvrdí a koulí očima stejně jako v novém filmu Žena v černém.

Britského herce čeká podobný osud jako jeho kolegy, kteří si své fanoušky získali v ikonických rolích. Zatímco Dr. House, tedy Hugh Laurie, vyměnil nemocnici za koncertní pódia a vesele muzicíruje třeba s Tomem Jonesem, Radcliffe se pokusí přesvědčit diváky a především kritiky, kteří jeho výkony dosud nebrali nijak vážně, že umí víc než zvedat pírka hůlkou a plácat se po temném lese s Voldemortem za zády.

(Mimochodem, kdyby mu to nevyšlo s duchařinou Žena v černém, kývl na thriller se seriálovou hvězdou Michaelem C. Hallem. Diváci už si nyní na internetu představují, jaké to bude, až se na plátně potká masový vrah Dexter s odrostlým kouzelníkem.)

Jak se to říká? Když něco pěkného končí, něco nového začíná?
Natočil jsem první dva filmy o Harrym na dost podobných místech s dost podobným týmem, takže jsem strávil téměř čtyřiadvacet měsíců v jedné "krabici", aniž jsem tušil, že bych mohl být slavný. Byl jsem jen dítě, co pobíhalo na scéně. Nebral jsem to vážně, protože mi nikdo neřekl, že bych to tak měl brát. Stále v nás, a tím myslím i Emmu a Rupperta, vyvolávali pocit, že to děláme pro zábavu a že všechno je vlastně sranda. Emma to ale pochopila hned na začátku a díky tomu vybuchla jako světová bomba. Postupem času ji začali zvát na nejrůznější akce a stala se z ní doslova ikona. Podobně je na tom Ruppert s tím, že oba zůstali úplně normální.

A vy tomu věříte, že vás deset let světového šílenství kolem kluka s jizvou na čele nijak nepoznamenalo?
Nemohu mluvit za ně, ale já to zvládl hlavně díky rodině a štábu. S lidmi na place jsem trávil celé dny, takže jsme se stali víc než přáteli. Slyšel jsem je mluvit o hercích, které nemají rádi. A musím říct, že to se mi v jedenácti dost nelíbilo... V hlavě mi šrotovalo, že bych se s nimi asi neměl kamarádit, aby nezačali pomlouvat i mě (usmívá se).

Radcliffe nejen na plátně

Třeba kvůli výdělkům?
Peníze jsou divná věc a nikdo pořádně neví, co se s nimi má dělat. A vědět to nikdy nebude.

Dávají člověku svobodu...
... se všemi výhodami, které vás mohou okamžitě napadnout. Můžete jimi podporovat spousty organizací. Dávají vám volnost v tom, že se nemusíte o nic strachovat, což je ta největší úleva.

A co sláva?
Sláva - v tom nejlepším slova smyslu - je skvělý vedlejší produkt, ale neměla by to být věc, za níž se ženete s jazykem na vestě. Jsem rád, že jsem na všech filmech mohl dělat, a jestli jsem díky nim slavný a populární, pak je to fajn. Pokud kvůli tomu omdlévají japonské fanynky, pak to přestává být fajn a je to spíš ujetý a divný. Najednou se zarazíte, ale za chvíli jdete zase dál.

Kdy tahle chvíle nastává nejčastěji?
Tak třeba na jevišti. Končí show Jak uspět v byznysu, aniž byste se příliš snažili, vyběhneme na děkovačku, v přední řadě sedí nádherná holka, zamává, tak jí to oplatím, a ona v tu chvíli zešílí. Co když to potrvá dalších deset let... Ustáli byste to? Jasně že jo a pořádně byste si to užili... (směje se) Ale je těžký nějak zareagovat, když sebou nějaká holka praští jen proto, že si myslí, že jste něco víc, i když vy sám víte, že nejste.

Jak to snáší vaše přítelkyně Rosie?
Ta si taky myslí, že je to cáklý. Naštěstí. Říkám jí vše a ona to jako produkční z byznysu chápe. Navíc mě zná a ví, že flirtováním tak trochu provokuju. Ale pak se tomu spolu zasmějeme.

Novinku hodnotí Mirka Spáčilová

Žena v černém podle MF DNES

Daniel Radcliffe ve filmu Žena v černém

Žena v černém si fanoušky najde. Ctitelé strašení přidají k známce deset a milovnice Harryho Pottera dvacet procent, ale pro ostatní Daniel Radcliffe prostě jen prodává průměrný horor typu "umím si představit podle obsahu".
Jako vždy zabírá stará Anglie včetně čajového servisu, mlhy, deště, svící, petrolejek a hromady veteše ve starém odlehlém sídle. Celek však připomíná studentské cvičení žánru plného "lekaček" za zády, nadhledů, podhledů, vrzání, skřípání, stínů a vzlyků; i krkavec přeletí. Vsí sužovanou sérií dětských úmrtí sinalý hrdina prochází a zírá; věkem i stylizací připomíná spíše příslušníka teenagerské vlny emo než vdovce pečujícího o syna.
Není to špatné řemeslo, ale každičký výjev jako by už člověk viděl stokrát.

Hodnocení: 50 %

Kvůli tomu člověk zůstává v branži?
U mě rozhodl jiný moment a vidím ho před očima naprosto jasně. Točili jsme třetí díl Pottera a před kamerou se objevil Gary Oldman. (odmlčí se) Jeho výstup byl vzrušující a tak inspirativní! Sebejistota bez zábran. Tohle bych chtěl jednou taky umět, a proto jsem zůstal.

Během natáčení jste doslova vyrostl. Dětství skončilo u prvního červeného koberce, dospívání se otočilo naruby. Co konkrétního vám dalo filmování do života?
Vychovalo mě ve spoustě ohledech, ale naučilo mě se ohlížet, což jsem do té doby nikdy nedělal. V deseti letech není důvod bilancovat. Až když o mně točili dokument, poprvé jsem se vrátil do minulosti. Zajímavé... Spíš zvláštní, abych řekl pravdu.

První dojem

Daniel Radcliffe na světové premiéře filmu Žena v černém (Londýn, 24. ledna 2012)

Daniel Radcliffe je modrooký pohodář, který by se rozdal.

Neumíte se ohlížet?
Ne. Zírám jen dopředu.

Pochyboval jste někdy o tom martyriu, když jste byl na roztrhání?
Byly dny, kdy jsem si lámal hlavu nad tím, jestli se dokážu adekvátně oprostit od svého života a věrně se do něčeho vcítit.

Jak jste se s tím vypořádal, když vám po roli dospívajícího teenagera ušitého na míru režisér James Watkins nabídl duchařinu, v níž hrajete Arthura Kippse, který se musí vypořádat se mu ztrátou manželky?
Vše začalo důkladným hledáním informací. Začetl jsem se do spousty knih, které věnují smutku a ztrátě blízké osoby. Setkal jsem se i se spoustou odborníků, s nimiž jsem se bavil o tom, jak se mám chovat na plátně. Ptal jsem se i kamarádů. Bavili jsme se hodiny o depresi a o tom, jak překonávají těžké životní rány.

A co vám poradili?
Všichni se shodli, že po všem trápení si vybavují jen obrovské vyčerpání. Od tohoto momentu jsem se odpíchl.

Takže jste doma do zdi trénoval stavy hluboké deprese?
Můj vnitřní život mě vždy ovlivňoval a formoval. Žena v černém je na něm postavena, protože Arthurův vnější svět je jednoduše chudý. Nehybný, klidný a zpomalený. Chtěl jsem, aby z něj navíc byla cítit ta fyzická únava. Budil jsem se s tím, že jsem on, od prvních minut. Chodil jsem pomalu kolem domu, zalykal se smutkem a stěží popadal dech. Myslím, že to byl klíč k postavě, která se zasekla a je vlastně neschopná v čemkoliv pokračovat a pohnout se dál. Žena v černém je o Arthurově bitvě za dobrý konec. Tedy o tom, která z postav jako první dokáže překonat svou ztrátu a z pasivního pozorovatele světa se stát jeho aktivním účastníkem.

Daniel Radcliffe ve filmu Žena v černém

Vy jste asi povahou šprt...
Na přípravu jsem pes. Pokud mám možnost něco si natrénovat, tak to udělám, protože co může být víc než stavět na základech. Kdybych měl na film šest měsíců, tak mu věnuju sto procent svého času. Nechci přijet na plac, mávnout rukou a říct jen tak do vzduchu "Jde se na to". Takhle to nefunguje, nebo já to tak aspoň vnímám. Proto dělám, co můžu. A proto jsem tak dřel na zkoušky hry Equus. Kdybych se měl ohlédnout, musel bych říct, že to bylo to nejlepší, co mě zatím v životě potkalo. Teprve s odstupem času doceňuju, co vše to pro mě znamenalo.

Dobytí Londýna a New Yorku, bez oblečení a s koněm po boku?
Odnesl jsem si spoustu poznatků (laškovně mrká), ale spíš jsem chtěl lidi přimět k tomu, aby si řekli: "No, pane jo, fakt do toho šlape. Baví ho to, má odvahu riskovat." Později mi nabízeli práci režiséři, kteří hru ani neviděli, ale protože četli dobré recenze, začali se o mě víc zajímat. Uvědomil jsem si, jak těžké to teprve bude, až nad svými postavami začnu dumat víc. Rozjelo se to na konci potterovské série, kdy už jsem začal pracovat na nových projektech.

Herec v 5 číslech

  • 22 Tolik mu je, narodil se 23. července 1989 v Londýně.
  • 2000 Dostal svou přelomovou roli chlapce s jizvou na čele, Harryho Pottera.
  • 860 Tolik milionů korun měl údajně v roce 2010 na kontě. Mohlo by to však být mnohem víc, jelikož premiéra posledního dílu kouzelnické ságy se konala loni.
  • 10 Tolik měsíců účinkoval na Broadwayi v muzikálu Jak uspět v byznysu, aniž byste se příliš snažil. Skončil kvůli únavě.
  • 3 Před třemi lety se zapojil do charitativního projektu, který upozorňuje na prevenci sebevražd gay teenagerů. Loni byl za své aktivity prohlášen Hrdinou roku.

Vnímáte to tak i u muzikálu? Na Broadwayi jste zářil ve vaší první komediální roli jako hloupý Honza, který ke štěstí přijde.
To byla fakt fuška. Muzikál Jak uspět.., byla práce z úplně jiného světa. Žena v černém je mnohem hlubší film, ale jak se připravit na to, abyste byla pořád rozjuchaná a zábavná? A navíc každý večer a po celý rok. Dá se to vydržet nanejvýš pár měsíců. Užíváte si a publikum vypadá rozjetě jako na rockovém koncertu, milujou vás a vše je zalité sluncem. Po premiéře se na představení nahrnou všichni, kdo to chtějí vidět, a po pár týdnech začne chodit klasické abonentní publikum, nebývá vyprodáno.

Všiml jste si, že o vás přestává být zájem?
I když to do té doby jelo jako po másle, nelze přehlédnout, že v sále pro patnáct stovek lidí jich sedí třetina a nikomu z nich nepřipadáte zábavný. A tak se snažíte tu energii odněkud vyšťourat.

Poznáte den, kdy vám jde okouzlování davů ztuha?
Bohužel. Jsou dny, že se můžete roztrhnout vejpůl a nikdo se ani neusměje. Přesně vidím ten moment, kdy jsme s Johnem (John Larroquette, Radcliffův kolega z představení, který za účinkování v tomto kuse získal prestižní divadelní cenu Tony) zapluli do portálu a já se ho ptal: "Co sakra děláme blbě? Dělali jsme tohle včera, předevčírem, minulý týden a předminulou sobotu a bylo to boží. Tak sakra, co po nás chtějí?" Ve chvíli, kdy se začnete honit za smíchem, jste mrtví. A nic vás nespasí. Najednou se chytáte každého bizarního uchichtnutí v místech, kde nemá co dělat, a vaše hlava to nebere. Přisuzujete to tomu, že se mění publikum, jenže zapomínáte na to, že se měníte i vy. A tomu říkám výzva. Naučíte se toho o sobě tak moc, až vás to v jednu chvíli vyděsí.

Jak se tedy dá uspět v byznysu, aniž by se člověk příliš snažil?
Ale blbost! Ten název kecá, musíte dřít jako kůň.