Škvorecký dokázal podobně jako Graham Greene nevážnou formou zábavného čtení sdělovat vážné věci – on sám v souvislosti se Lvíčetem hovoří přímo o pokleslém žánru. Na představení bylo znát, že Viktorii Čermákové se většinou nepovedlo přenést ironickou rovnováhu mezi vážným a nevážným, a když ano, tak jednoho přebývalo, nebo se druhého nedostávalo.
Navíc někteří herci jako by zůstali zakleti ve specificky úsporné poetice předešlých inscenací; režisérce se nepodařilo je pro zmíněný žánr dostatečně "zformátovat". Představitel redaktora Karla Ledna Roman Zach v černých brýlích mluví monotónně ztichlým hlasem nebo se pitvoří, jeho u žen úspěšnější protějšek Vašek Vamberk v podání Martina Pechláta postrádá přesvědčivou špetku zvláštní nekomplikovanosti, jež se nepouští do "vysokých her" a díky níž vítězí nad výborně kombinujícím teoretikem.
Předloze se blíží Uhlířová
Scénu tvoří malé koupaliště se skutečnou vodou, v brouzdališti i naznačené hloubce, v níž se různým topením, potápěním nebo rácháním řeší lidské vztahy. V ní se málem utopí Lednova odmrštěná milá Věra Kajetánová (Dana Poláková).
Leden se s ní ve vodě posléze i miluje, ale má z toho špatné svědomí, neboť je zamilovaný do záhadné Lenky Stříbrné. Gabriela Míčová jí vtiskla půvab, nedostupnost i zvláštní útočnost, ale k úplné věrohodnosti chybí v jejích pohybových i mimických gestech byť nepatrný zlověstný stín božího hněvu: Má je pomsta, praví Hospodin, ale Judovo lvíče, lvice Leona Silbersteinová má být jakoby nástrojem této "pomsty", ne (jen) soukromou mstitelkou smrti své sestry.
Židle-křesílka typická pro šedesátá léta kolem bazénu naznačují redakční prostředí – při bouřlivých poradách dominuje Dáša Blumenfeldová, avšak Vanda Hybnerová většinou nepříjemnou až protivnou postavu přehrává do přemrštěné karikatury. Jiří Štrébl v roli šéfa Emila Procházky působí jako rozjařený kumpán, který sice dokáže být zlý, ale ani jím neprosvítá zlověstnost, tentokrát zlověstnost duše, jíž na dně dřepí zbabělost a zrada. Pouze Ivana Uhlířová se přiblížila předloze, nejvíce ve chvíli, kdy její začínající spisovatelka Jarinka Cibulová bere vážně Procházkovy výhrady a pře se s ním o smysl svého díla.
Divadelní postavy však nedaly zapomenout ani na filmové zpracování z roku 1969 – výborně obsazený film Flirt se slečnou Stříbrnou stihl být natočen dříve, než spadla normalizační klec.
Josef Škvorecký, Viktorie Čermáková: Lvíče
Divadlo Komedie, Praha, režie Viktorie Čermáková
Délka představení: 80 minut
Hodnocení MF DNES: 60 %
