Fanoušci Faith No More takové štěstí neměli.
Museli si vystačit se zážitky, jež nasbírali před hromy, blesky a větrem, které kolem deváté ukončily produkci na velkých pódiích. A nebylo to nepříjemné odpoledne. Jen trochu horké a ospalé. Vzbudit pozornost se snažila třeba belgická zpěvačka Selah Sue, ale přestože z jejího hlasu mrazí, těžko se jí udržovala pozornost. Mezitím ve stanu s festivalovým hlukem zápasila i Lenka Dusilová, jejíž současný repertoár je skvělý, ale intimitou se hodí přeci jen jinam než na masové akce.
Rock for People ze země, ze vzduchu i při bouřceProhlédněte si fotografie z letošního ročníku    |
Co je typická "festivalovka", naopak předvedli Flogging Molly. Kalifornská punková kapela s irským soundem má u nás poměrně oddané publikum a přestože její repertoár není nijak objevný, rychlost hudby a sebevědomé podání z nich udělalo sázku na podvečerní jistotu, která se potvrdila.
Poslední kapelou na velkém pódiu se potom stali britští The Kooks, ke kterým se i při druhé návštěvě nejlépe hodí popis "kluci s kytarou". Milé písničky a nenáročné melodie britského střihu si s nimi zpívaly i zadní řady, že se za pódiem shlukují mraky, jakoby nikdo ani nechtěl vidět.
Vystoupení kapely The Kooks ukončilo čtvrteční hudební program. Blížící se smršť však tisíce fanoušků neodradila od toho, aby si koncert vychutnali. (5. července 2012)
A Kooks si v rozporu se svou hudbou zažili asi nejdramatičtější odchod ze scény, který doprovodili v tu chvíli už takřka zbytečnou hláškou, že se blíží bouřka. Blesky nad jejich hlavami to anoncovaly už hodnou chvíli předem.
Po Festivalparku se následně hodně běhalo, lítaly věci a lidi se schovávali, kde to šlo. I když z bezpečnostních důvodů museli na nějakou dobu z areálu, ti, kteří, se vrátili, se nakonec dočkali alespoň jedné z velkých hvězd večera.
Ve festivalové produkci se totiž zatím řešilo, co s tím. Orbital chtěli hrát, ale měli promočený aparát. Pankáči Refused chtěli hrát, ale po řádění živlu se už nedostali zpátky do areálu. S Faith No More to neklaplo. Jako největší pankáč se nakonec ukázal milovaný i nenáviděný dubstepový producent Skrillex, který to měl konečně asi nejjednodušší.
Noc po bouřce, stan a hrdina letošního Rock for People - Skrillex
Když vyskočil za narychlo instalované přehrávače, přivítal ho nadšený aplaus a les rukou nad hlavou. V hodinovém setu potom dýdžejská superhvězda předvedla esenci žánru, který proslavila. A nutno říct, že takovéhle prostředí jeho zhuštěným a vibrujícím basám možná sedlo případněji než open air. Na velké scéně by Skrillex navíc nabídl možná tak světla a pódiové efekty, takhle to zbylo jenom na muzice a fanoušcích, kterých ve stanu přibývalo. A taky na tom, jak kouzelně si tenhle divně ostříhaný střízlík poskakující po pódiu dokáže omotat svoje věrné.
Po hodině hraní odcházel s ohromným aplausem. Možná i za to, jak dal lidem naději, že páteční poslední festivalový den už snad bude šťastnější.
