Zjistilo se, že pět obrazů, dosud připisovaných Škrétovi, namaloval někdo jiný, naopak 20 obrazů bylo Škrétovi nově připsáno. NG představila výsledky projektu, který stál 491 800 eur (přes 12 milionů Kč), na páteční tiskové konferenci. Většina peněz šla z takzvaných norských fondů.
"Na projektu pracovalo přibližně padesát odborníků, historiků umění, archivářů a restaurátorů," řekla manažerka projektu Martina Šťastná. Ne všechny výsledky se objevily v katalogu, který vyšel už loni v souvislosti se zahájením výstavy Karel Škréta: Doba a dílo (1610–1674). Brzy by ale měl vyjít druhý svazek katalogu, který přinese mimo jiné kompletní soubor písemných pramenů o životě Karla Škréty a jeho rodiny, uvedl hlavní řešitel projektu Vít Vlnas.
Dosud bylo například zahaleno tajemstvím období mezi léty 1627 a 1638, kdy Škréta pobýval v zahraničí, ale nevědělo se kde. Výzkumnici Lence Stolárové se podařilo nalézt ve švýcarském archivu rozsáhlou korespondenci mezi Škrétou a jeho sourozenci, která právě do tohoto období vnesla světlo.
"Vůbec se třeba nevědělo, že Škréta byl ve Švýcarsku. Z dopisů jsme se dozvěděli i to, že nějaký čas strávil v Neapoli a Basileji," řekla Stolárová. Díky bádání o malířově soukromí se zjistilo, že byl nejen velmi zdatným umělcem, ale i podnikatelem a vyjednavačem. Našly se jeho dopisy, v nichž s úspěchem vyžadoval navrácení rodového majetku i proplacení namalovaných děl.
Díky zrestaurování desítek obrazů Karla Škréty a jeho současníků se podařilo uspořádat výstavu ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu v Praze. Výstava začala 26. listopadu a skončí za deset dní. Dosud ji navštívilo přes 60 000 lidí.
Výsledky průzkumu vyšly ve formě rozsáhlého katalogu a sborníků příspěvků z kolokvií a konferencí. Vznikl také škrétovský průvodce pro děti a interaktivní digitální průvodce po barokním umění pro mládež. Všechny výsledky a výstupy jsou postupně zveřejňované na webové stránce http://skreta.cz.
