Proč jste se pustili do něčeho tak specifického, jako jsou Monty Pythoni?
Monty Pythonův létající cirkus má od uvedení prvních skečů v BBC příznivce po celém světě a všech věkových kategorií. Jeho humor je inteligentní, nicméně praštěný, bezostyšný, infantilní, místy brutální, místy rouhačský, nebere si servítky před nikým a před ničím. Také u nás je hodně oblíben, o čemž svědčí uvádění pythonovských sérií v České televizi i ostře sledované návštěvy jednotlivých Pythonů v Čechách, například Terryho Gilliama na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Pro nás je to známka, že je přenosný do českého prostředí.
Skeče byly určeny pro obrazovku. Jak budou fungovat na jevišti?
Tak to bych samozřejmě také rád věděl... Nicméně víme, že inscenace pythonovských skečů byly velmi úspěšně uváděny v Maďarsku a Španělsku. I když jsme s dramaturgem Jiřím Janků ani jednu inscenaci neviděli, pevně věříme, že tento materiál je převoditelný na jeviště. Nesnažíme se o doslovnou kopii televizního zpracování. Vycházíme z pythonovské poetiky a z literární podoby skečů, televizní realizací se necháváme inspirovat jako jistým výchozím momentem k vlastní herecké kreativitě.
Jak jste získali práva?
Tak to je hodně dlouhá historie, která by snad vydala i na menší novelku. První nápad na převedení Monty Pythonů na jeviště se zrodil asi před osmi lety. Chtěl jsem režírovat adaptaci filmu Život Briana, ale neměl jsem představu, v jakém divadle. Když jsme s Jirkou Janků začali pracovat na Kladně, chtěli jsme Briana nasadit tam - to bylo před pěti lety. Snažili jsme se získat práva, volili jsme tedy standardní cestu přes českou divadelní agenturu. Ta nás sice stále ujišťovala, že na našem požadavku intenzivně pracuje a že to vypadá nadějně, nicméně ještě po půl roce byla pořád na začátku, nepodařilo se jí s agentem Monty Pythonů ani navázat jakýkoli kontakt.
Takže jste to vzali sami do rukou?
Ano. Pochopili jsme, že musíme jednat na vlastní pěst. Komplikovaně - přes Letní filmovou školu a asistentku Terryho Gilliama - se nám podařilo na agenta získat kontakt. Pythoni však po několikatýdenním váhání práva k Životu Briana nedali. Plánovali vlastní divadelní adaptaci filmu a my je nepřesvědčili ani argumentem, že kladenská inscenace by newyorskému či londýnskému uvedení diváky ubírala jen velice obtížně. Nabídli nám místo Briana své skeče, jenže ty jsme v danou chvíli nepovažovali pro kladenské divadlo za hodné. Nicméně nabídka trvala a my čekali na lepší příležitost, kdy ji využijeme.
Jaký je váš osobní vztah k Monty Pythonům?
Jsou blízcí nejen mně, ale mnoha divadelním tvůrcům v Čechách - vzpomeňme režiséra Petra Palouše, který je dvorním pythonovským překladatelem. Jejich humor byl velice blízký i členům Divadelního sdružení CD 94, v němž jsem kdysi působil, dalo by se dokonce říci, že Monty Pythoni byli jedním z význačných inspiračních zdrojů CD 94. Polovina herců naší připravované inscenace byla dříve kmenovými členy tohoto divadla a i ti ostatní mají k poetice Pythonů velice blízko. Všichni každopádně mají velkou chuť se při jejich skečích vyřádit.
