Podle klasické původní choreografie Maria Petipy nastudoval Šípkovou Růženku se studenty pražské taneční konzervatoře a několika sólisty baletu Národního divadla ředitel pražské konzervatoře, choreograf Jaroslav Slavický.
"Balet jsme zrychlili a zkrátili. Vyškrtli jsme především taneční celky, které neposouvají děj a děti nudí," popsal Slavický.
Ve zcela původní verzi totiž Šípková Růženka není dílem určeným přednostně dětem. "Čajkovskij a Petipa ji koncipovali jako čtyřhodinový grand balet pro vybrané petrohradské publikum, jako kousek pro znalce, kteří si vychutnávají všechny složité taneční variace," doplnil Slavický.
V nové verzi ubyly taneční pasáže představitelkám Růženky, kroky navíc naopak dostal tanečník v úloze prince. "V originále je představitel prince především tanečním partnerem, který balerínu přidržuje při náročných figurách," vysvětlil choreograf.
Slavický mírně upravil také děj. "Oproti předloze jsme zdůraznili boj dobra se zlem. Postavu prince jsme posílili i herecky. O Růženku musí skutečně se zlou vílou Carabosse bojovat, ne jen dívku políbit," dodal Slavický.
V Šípkové Růžence dostali příležitost především mladí studenti taneční konzervatoře. "Je to pro nás velký úkol. Hodně jsem se na Růžence naučila po technické i výrazové stránce, " uvedla jedna z alternantek, Ivana Mikešová.
Pražská taneční konzervatoř spolupracuje s Národním divadlem pravidelně, příležitost zatančit si celý balet však dostávají její studenti poprvé.
