To jsou otázky, kterým se po přečtení filmové synopse prostě nevyhnete. Dva sympatičtí grázlíci pořádají jízdu po zapadlých českých vesnicích a oblbují domorodce pohádkou o stavbě mobilního vysílače. Majitel pozemku, na němž bude anténa stát, se může těšit na markantní zvýšení své životní úrovně. Až dosud nedůvěryhodní kravaťáci inkasovali za své lži jen sex a brambory, teď ale chtějí i prachy.
Bez zbytečných exhibic
Mohlo to dopadnout špatně. Pachuť Bobulí s přítomností Kryštofa Hádka ještě sílí. S odkazem na tradici hrdinů veseloher Vesničko má středisková a Kurvahošigutentag diváka mučí představa pitvořících se lidiček na hranici karikatury.
Obavy vzbuzuje i hvězdnost obsazení, nebudou se stars typu Polívky a Rodena vzájemně oslňovat svým třpytem, byť mají vedlejší role? Spoustu škody by mohl napáchat i Dykův živelný exhibicionismus, nehledě na postoj "Jsem roztomilý a dobře to vím". Můžete vydechnout. Opěrky sedadla v kině přestanete křečovitě svírat hned pár minut po zapnutí promítačky.
Z filmu a o filmu Signál |
Co se týče sloních hereckých eg, dokázal je Tomáš Řehořek ukočírovat, aniž by rozbil porcelán. Herci neopouštějí prostor, který jim mladý režisér vymezil. V malé roličce příjemně překvapí Bolek Polívka, do sebe schoulený hospodský, kterému s patnácti vypitými pivy denně krachuje podnik.
Povaha jedné z nejdůležitějších postav, vesnického alfa samce Pilky, samozřejmě k úspornosti nevybízí. Karel Roden je divoký a charizmatický, i tak si ale nekrade film pro sebe.
Ten patří dvěma holobrádkům, kteří si pro svou fiktivní prezentaci vyberou místo, kde srdce vesnice tluče nejsilněji. V hospodě. Jak později trefně poznamená postava Pilky, je ten větší z nich pěkná "svině". Nejenže stačí při výkladu o hledání signálu zdatně zmanipulovat místní vesničany včetně starosty, ale ještě si laserovým ukazovátkem označkuje bradavky obsluhující dcery majitele lokálu. Oči Dykova Filose nepatří roztomilému mončičákovi, nýbrž vypočítavému kocourovi, kterého honí mlsná.
Hádkův Kája je vedle svého výřečného bratrance jen bezmocným otloukánkem, vláčenou nulou, která pořád ještě věří, že se jedná jen o legraci. Jitřené emoce a neschopnost podívat se opačnému pohlaví do očí řeší tento student jaderné fyziky řetězovým hulením trávy. Kola průšvihu jsou řádně naolejována a mohou se dát do pohybu.
Příběh neztrácí ani na okamžik tempo. Kromě hlavní dějové linky scenárista Marek Epstein přistavěl ještě další patra. Zneuznaného vědce Prokeše v sympatickém podání Jiřího Menzela a téma domácího násilí, jehož terčem je Pilkova žena (skvělá Kateřina Winterová). Pilířem vyprávění jsou samozřejmě tance kolem vysílače a vybarvování povah, kdy každý zrazuje každého a nikdo nevěří nikomu. Jak se děj zrychluje, problémy kvasí a nesou s sebou situace vypjaté i několik groteskních okamžiků.
S těmi se šetří a bránici nerozervou. K takovým patří závod fichtlů do vrchu nebo roztomilé Hádkovo svádění servírky Verunky na dvacet sedm kilometrů elektromagnetického pole ve švýcarském CERNu (díky za přirozenost Evě Josefíkové).
Tomáš Řehořek říká, že natočil tragikomedii. Mýlí se. Na to má Signál příliš temných odstínů a postavy jsou až moc z masa a kostí. Kdo si taky vydechne, když se přetřásá téma morálky? Pokud by ale tvrdil, že natočil opravdu dobrý film, musíme mu dát za pravdu.