Ztracený poklad templářských rytířů

Ztracený poklad templářských rytířů - Fotografie z filmu Ztracený poklad templářských rytířů (2006) | foto: Atypfilm

Šifru ztraceného pokladu vyluštily dánské děti

  • 1
Zatím se promítal v pěti zemích, z festivalů přivezl ceny vesměs od malých diváků nebo dětských porot a jeho náctileté publikum jej vyznamenalo hrdou přezdívkou Šifra mistra Leonarda pro děti.

Dánský film Ztracený poklad templářských rytířů, který vstupuje do zdejších kin, totiž přesně dokládá, proč dnes tvorbě pro děti vévodí severské kinematografie s typem příběhů, jež kdysi slavná česká škola neprozřetelně opustila - a teď se pokouší vzkřísit třeba v dokončovaném snímku Maharal: Tajemství talismanu.

Ztracený poklad templářských rytířů představuje dobrodružnou detektivku, která se odehrává na dánském ostrově Bornholmu. Do záhady kolem kostelů, tajného bratrstva, templářských rytířů a legendy o pokladu se zapletou čtyři děti: dvanáctiletá Katrine, která sem jezdí na prázdniny, a její přátelé, k nimž patří kluk z města Mathias, místní chlapec Nis a jeho malá sestra Fie.

Toho léta se Nis v jedné knize dočte, že kostely na Bornholmu prý nebyly budovány coby obranné štíty, jak se dosud předpokládalo, nýbrž že je postavili templářští rytíři ve 12. století. A kdo se správně podívá, může ve spojení jejich půdorysů odhalit mapu vedoucí k tajemnému pokladu templářů, po němž se marně pátrá už dobrých sedm set let.

Ač jde o dětský příběh, nevyhýbá se ani tragickým okamžikům, jež malé hrdiny varují, ani rekvizitám thrillerového žánru. Takže se na scéně objeví starý prsten, rezavý klíč i nebezpečné bratrstvo mužů v černých kutnách, kteří pátrají po stejné stopě jako parta kamarádů.

Děti sice najdou tajnou knihovnu templářských rytířů a biblickou archu úmluvy, ale musí bojovat s dospělými, kteří si činí nárok na závěť mocného řádu -včetně dívčina otce.

A jak se na snímek dívají jeho adresáti? Soudě podle ohlasů na internetu, rozhodně jím nepohrdají. Například oceňují zdařilou zápletku, byť podle nich těží z popularity „(ne)slavné Šifry mistra Leonarda od Dana Browna“, a líbí se jim, že se smyšlenka odvíjí od potvrzených faktů.

„Templářští rytíři podle všeho na dánském prázdninovém ostrově Bornholmu opravdu působili a něco tu skutečně skrývali, přičemž film využívá bornholmské kostely podobně, jako Šifra mistra Leonarda použila jiné chrámy. Navíc většina předpokladů příběhu vychází z vědeckých výzkumů a dodává k nim tu zázračnou otázku - Co kdyby?“ píšou si děti o Ztraceném pokladu templářských rytířů takřka „dospělácky“ přesné postřehy.

,