Dánský film Ztracený poklad templářských rytířů, který vstupuje do zdejších kin, totiž přesně dokládá, proč dnes tvorbě pro děti vévodí severské kinematografie s typem příběhů, jež kdysi slavná česká škola neprozřetelně opustila - a teď se pokouší vzkřísit třeba v dokončovaném snímku Maharal: Tajemství talismanu.
Ztracený poklad templářských rytířů představuje dobrodružnou detektivku, která se odehrává na dánském ostrově Bornholmu. Do záhady kolem kostelů, tajného bratrstva, templářských rytířů a legendy o pokladu se zapletou čtyři děti: dvanáctiletá Katrine, která sem jezdí na prázdniny, a její přátelé, k nimž patří kluk z města Mathias, místní chlapec Nis a jeho malá sestra Fie.
Toho léta se Nis v jedné knize dočte, že kostely na Bornholmu prý nebyly budovány coby obranné štíty, jak se dosud předpokládalo, nýbrž že je postavili templářští rytíři ve 12. století. A kdo se správně podívá, může ve spojení jejich půdorysů odhalit mapu vedoucí k tajemnému pokladu templářů, po němž se marně pátrá už dobrých sedm set let.
Ač jde o dětský příběh, nevyhýbá se ani tragickým okamžikům, jež malé hrdiny varují, ani rekvizitám thrillerového žánru. Takže se na scéně objeví starý prsten, rezavý klíč i nebezpečné bratrstvo mužů v černých kutnách, kteří pátrají po stejné stopě jako parta kamarádů.
Děti sice najdou tajnou knihovnu templářských rytířů a biblickou archu úmluvy, ale musí bojovat s dospělými, kteří si činí nárok na závěť mocného řádu -včetně dívčina otce.
A jak se na snímek dívají jeho adresáti? Soudě podle ohlasů na internetu, rozhodně jím nepohrdají. Například oceňují zdařilou zápletku, byť podle nich těží z popularity „(ne)slavné Šifry mistra Leonarda od Dana Browna“, a líbí se jim, že se smyšlenka odvíjí od potvrzených faktů.
„Templářští rytíři podle všeho na dánském prázdninovém ostrově Bornholmu opravdu působili a něco tu skutečně skrývali, přičemž film využívá bornholmské kostely podobně, jako Šifra mistra Leonarda použila jiné chrámy. Navíc většina předpokladů příběhu vychází z vědeckých výzkumů a dodává k nim tu zázračnou otázku - Co kdyby?“ píšou si děti o Ztraceném pokladu templářských rytířů takřka „dospělácky“ přesné postřehy.