Šifra mistra Hanky je společným dílem scenáristy Tomáše Hibiho Matějíčka a výtvarníka Karla Jerieho, kteří vyprávějí příběh tří různých časů, výtvarných a jazykových ztvárnění.
Vzájemně se prostupují: první, legendární rovina se opírá o citace z Rukopisů, druhá se věnuje sporům o jejich pravost a přináší úryvky z dopisů a dobového tisku, třetí, nejméně svazovaná fakty, patří současnosti.
Autoři si pohrávají s myšlenkou, že Rukopisy byly padělkem originálu, o který dodnes dokrvava soupeří dvě skupiny. Jednu posílí mladý absolvent bohemistiky Jaroslav.
"Hej, mladej, nechtěl bys zajít na kafe? – Nechtěl. Maminka mi vždycky říkala, že nemám chodit s cizíma lidma. Ani kdyby mi nabízeli bonbony. – A co když se můj bonbon jmenuje Pravda o rukopisech?" zní zásadní moment knihy, kterou nelze brát příliš vážně ani navzdory výchovnému dodatku.
V komiksu nanášeném sytými barvami jsou střílečky i starověké bitvy všudypřítomné, prsatá Libuše ukazuje cestu do pražského Goethe-Institutu, odkud střílejí vrazi s nindží technikou.
Dojde na kašnu zjevující tajemství, převlečenou studentku i znovuoživšího rádce. Trochu fantazmagorie, ale kdo touží po literatuře, může si koupit "serióznější" mystifikační hříčku, román Miloše Urbana Poslední tečka za Rukopisy.
