Inscenaci nastudoval Zdeněk Plachý s Jiřím Šimáčkem, autorem textu.
Celé drama se odehrává v divadelním skladišti kostýmů, připomínajícím zčásti školní šatnu, zčásti psychiatrické oddělení s klecovými boxy.
Na postelích polehávají povzdychávají ženy v silně stylizovaných kostýmech, vlevo sedí u pracovního stolu Mistr, kterého ztělesnila Alena Ambrová a které se beze zbytku podařilo stupňovaně a velice jemně dát průchod sadistickým sklonům postavy.
Mezi ženami záhy rozpoznáváme jednotlivé shakespearovské heroiny: Julii (Eva Vrbková), Ofélii (Tereza Palková)... Avšak při terapeutických sezeních či stáních zjišťujeme, že Desdemoda neboli Desi (Dita Kaplanová) je vražedkyní svého muže a že nezkrotná Kateřina (Ivana Hloužková) vrhá do vzduchu moudra krajní feministické ideologie.
V roli šílené terapeutky Lady M. se objevuje Martin Dohnal, jenž předvádí svůj mimořádný mimetický talent: drezér, vyšetřovatel, vtírající se přítel, zároveň čtoucí a komentující sebe sama svým druhým já.
Kde je hranice mezi terapeutickým či konvenčním „jako“ a skutečností? A nejen to: kde je hranice mezi skutečností předstíranou a tou „skutečnou“? Paradoxně si tyto otázky můžeme při představení klást i proto, že herečky a herec hrají s plným nasazením, z jejich přístupu na nás žádné „jako“ nečouhá.
Ve výčtu postav nelze opomenout záhadnou Hračku (Gabriela Štefanová) a její přednes Shakespearových sonetů, ale především Dítě (Lucie Bušinová), jehož nevinný hlas bezelstně uvozuje a glosuje děje.
Proč měl asi Hérakleitos děti raději než mudrce? A co jsme si právě jako malí ve škole vytrpěli za tzv. smích bez důvodu! Bez důvodu se směje kdo? Blázen přece. Styď se! Plachého a Šimáčkova „terapie náslechem dramat s katarzí“ v nás schopnost právě tohoto nezadržitelného dětského smíchu obnovuje.
ZDENEK PLACHÝ, JIŘÍ ŠIMÁČEK
- Všechny Shakespearovy ženy
Divadlo Husa na provázku, Brno. Režie Zdenek Plachý, scéna Vladimír Morávek. Hrají Alena Ambrová, Martin Dohnal, Eva Vrbková a další.
Hodnocení MF DNES: 
