Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Shakespeare jako vystřižený z dětského snu

  9:00aktualizováno  9:00
Do rámu pohádky a dětského snu uzavřel dramatik Botho Strauss svou úpravu Shakespearovy rané tragédie Titus Andronicus. Nazval ji Zhanobení.

Berliner Ensemble - z inscenace Zhanobení | foto: archiv

Inscenaci v rámci německého divadelního festivalu v pražském Divadle na Vinohradech uvedl Berliner Ensemble v režii Thomase Langhoffa.

Inscenace ctí základní konvence moderního divadla. Kostýmy jsou jak z módního salonu, scéna je stylizovaná. Nejprve se ocitáme v obchodním domě, kde matka zanechala syna a odešla nakupovat. Lukáš, jehož očima příběh sledujeme, si vybírá laserový meč a drama začíná.

Strauss zjednodušuje děj a zaměřuje se hlavně na titulní postavu. Titus Andronicus v podání Jürgena Holtze je excelentní studií arogantního válečníka a zaslepeného starce, který se neorientuje ve světě, v němž se – po čtyřiceti letech válčení – ocitl. Lpí na dávných rituálech a prázdné cti. Je ochoten bez lítosti zaprodat svou dceru a zabít syna, když se proti němu postaví. Do konce hry – na rozdíl od předlohy – svých činů nezalituje.

Saturnin, v úvodní scéně ustanovený nový panovník, je v podání Veita Schuberta infantilní fracek, kterému moc spadne do klína a on si s ní hraje. Anebo nechává hrát druhé. Především svou manželku, královnu Gótů Tamoru. Ta v podání Sylvie Rohrerové je navenek chladnou vládkyní, pro niž je život především tělesná žádostivost.

Uvnitř však cítíme silnou osobnost, jež se své emoce naučila ovládat a mstí se. Nejtragičtější postavou je Lavinie, dcera Titova (Christina Drechslerová). Ubližuje jí otec, mučí a przní ji Tamořini synové. Zoufalá Lavinie si neví rady, a tak nakonec – v jakémsi šílenství emocí a vášní – utíká k sexu jako jediné možné záchraně. A nenaplněna láskou, neukojena erotikou, končí sebevraždou.

Strauss přidal k Shakespearovi zcizovací momenty, kdy herci vystupují ze svých postav a komentují je, obhajují a vysvětlují jejich chování. Divák tak vedle samotného "krvelačného" hororu, jímž první Shakespearova tragédie v podstatě je, může sledovat i jeho dnešní reflexi.

A to nejen z pohledu dospělých, ale také z pohledu dítěte, pro které je násilí a smrt jen vzrušující hrou s podvědomím. Naštěstí... Konec, kdy matka přichází a Lukášovi "vypíná" jeho válečnický svět, přece jen dává naději.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc
Nenaháníme k nám jen hvězdy, na které se chodí, říká ředitel ABC a Rokoka

Kdo nás skutečně navštěvuje, ví, že se vkusu většinového diváka nepřizpůsobujeme, hájí svou scénu sedmačtyřicetiletý Ondřej Zajíc, dlouholetý ředitel Městských...  celý článek

Nový cirkus Cink Cink Cirk
VIDEO: Jsme všude, jenom ne spolu, říkají Cink Cink Cirk. Pojí je potrubí

Český nový cirkus nemusí nutně znamenat jen Cirk La Putyku či Losers. Na festivalu Letní Letná se letos předvede i mladé uskupení Cink Cink Cirk složené ze...  celý článek

Martin Kraus a Chantal Poullain v novém nastudování Šesti tanečních hodin v...
Hrát u Bolka je moje srdeční záležitost, říká Chantal Poullain

Úspěšné nastudování hry Šest tanečních hodin v šesti týdnech se od léta hraje v Divadle Bolka Polívky. Chantal Poullain zde učí už třetí taneční mistr.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.