Nakladatelství Argo prodává dvousetstránkový příběh o lidech, elfech i skřetech ve Starých časech Středozemě za 289 korun, ve výpravné podobě s původními barevnými ilustracemi Alana Leea.
Ve světě se pochmurná kniha stala bestsellerem: od svého vydání se drží na předních místech žebříčku listu New York Times i internetového knihkupectví Amazon, kde má od fanoušků vcelku slušné hodnocení – byť z podstaty svého komplikovaného vzniku se nemůže srovnávat s Tolkienovými nejlepšími díly.
Húrinovy děti si vyžádaly několik pokusů a desetiletí. Nejprve se s nimi trápil Tolkien, kterého tragická severská pověst o prokletí jednoho rodu začala zajímat už v mládí a snažil se ji v různých podobách, včetně veršované, rozpracovat.
Po Tolkienově smrti knihu dokončil jeho syn Christopher, trvalo mu to však třicet let. Porovnával různé otcovy koncepty z různých dob, aby z nich sestavil celistvý příběh.
V předmluvě podotýká, že se snažil předložit dílo "s co nejmenšími redakčními zásahy, bez mezer a přeryvů, pokud toho bude možné dosáhnout bez zkreslování a vymýšlení, přestože otec některé části zanechal v nehotové podobě". Knihu také vybavil mapkou, poznámkami k výslovnosti, dodatkem, rodokmeny a seznamem jmen postav, který v tomto případě vůbec není od věci.
Na rozdíl od jiných pokusů dokončit nedokončená díla se Christopherovi hlavní záměr podařil, nemohl však překonat omezení daná okolnostmi, tedy pokud nechtěl být svévolnější: fabulovat, košatit popisy a domýšlet zápletky.
A tak jsou ve výsledku Húrinovy děti poněkud syrovým, střídmým, místy příliš zhutněným a předvídatelným příběhem, kterému bohužel chybí humor i tolkienovsky propracovanější, pečlivý styl.
Přesto jde o dílo, které fanouškům v mnohém oživí představu sklonku prvního věku Středozemě a které nepostrádá vývoj, milostná vzplanutí ani dramatické momenty v podobě krvavých bitev, z nichž nejpůsobivější je souboj s drakem Glaurungem.
Neblahým hrdinou je syn zajatého vládce Húrina Túrin, který se podobně jako další členové rodu nedokáže vzepřít strašlivé kletbě obávaného nepřítele Morgotha.
Ne že by neměl dost odvahy a síly, naopak, patří mezi nejudatnější bojovníky, jenže přílišná prudkost a prchlivost ho svádějí k nevědomému naplňování Morgothových záměrů a rozsévání neštěstí, kterým nakonec trpí nejvíc sám.
