Materiál pořád narůstal, takže až nyní má v rukou výsledek. "Zjistili jsme, že italský seriál Chobotnice má oproti české rozvědce směšně málo chapadel," vysvětluje Hynie, proč bylo nutné přizvat víc autorů i režisérů, aby "nekonečné" téma dostalo "konečné" rozměry. Klíčovou roli v autorském týmu sehrál publicista Karel Pacner, jenž by chtěl k částem již hotovým ještě dotočit dvanáct pokračování. Souběžně s vysíláním seriálu vyjde v nakladatelství Themis čtyřdílná publikace a MF DNES bude otiskovat příběhy dotýkající se jednotlivých epizod.
"Jednotícím prvkem cyklu, jehož každý díl lze vysílat samostatně, je osobnost průvodce Iva Palce," informuje Hynie. Původně herec, absolvent pražské DAMU a člen Divadla Na zábradlí emigroval po roce 1968 do Francie. Dnes žije na Korsice, hraje na různých scénách francouzsky i česky, spolupracuje se souborem bratří Formanů a v seriálu o rozvědce se vrací po třiceti letech před kameru v rodné zemi. Proč nabídku přijal? "Historii jsem studoval a vždy mě zajímala - i když souhlasím s tím, co říká jeden z režisérů cyklu, že je to hrozná špína. Jak jsem jezdil se štábem a poslouchal historiky, dozvídal jsem se neuvěřitelné věci," přiznává Palec. Za pravdu mu dává i Pacner, když cituje výrok vysloužilého generála sovětské rozvědky Michaila Ljubimova z jeho knihy Špioni, které miluji i nenávidím: "Ve špionáži je dost špíny, lží, dvojí hry i zrádcovství, jež příliš často zastírají odvahu a čisté úmysly."
Exkluzivní rozhovory poskytli bývalý ředitel CIA James Woolsey či generál KGB Oleg Kalugin, krátce před smrtí mluvil exministr obrany Rudolf Barák. Film sleduje dějiny špionáže od Masarykovy Maffie a předválečného "namlouvání" sovětských tajných služeb přes záhadného agenta, který "vyhrál válku", či kurýry z řad uprchlíků po únoru 1948 až po éru studené války, jazykovou školu Pentagonu v kalifornském Monterey, vliv KBG na události roku 1968 a éru Michaila Gorbačova. Tvůrci však zdůrazňují, že ve světě tajných služeb se nelze celé pravdy dobrat nikdy. Slovy jednoho aktéra: "Špionáž zůstává hrou s otevřeným koncem."
"Jednotícím prvkem cyklu, jehož každý díl lze vysílat samostatně, je osobnost průvodce Iva Palce," informuje Hynie. Původně herec, absolvent pražské DAMU a člen Divadla Na zábradlí emigroval po roce 1968 do Francie. Dnes žije na Korsice, hraje na různých scénách francouzsky i česky, spolupracuje se souborem bratří Formanů a v seriálu o rozvědce se vrací po třiceti letech před kameru v rodné zemi. Proč nabídku přijal? "Historii jsem studoval a vždy mě zajímala - i když souhlasím s tím, co říká jeden z režisérů cyklu, že je to hrozná špína. Jak jsem jezdil se štábem a poslouchal historiky, dozvídal jsem se neuvěřitelné věci," přiznává Palec. Za pravdu mu dává i Pacner, když cituje výrok vysloužilého generála sovětské rozvědky Michaila Ljubimova z jeho knihy Špioni, které miluji i nenávidím: "Ve špionáži je dost špíny, lží, dvojí hry i zrádcovství, jež příliš často zastírají odvahu a čisté úmysly."
Exkluzivní rozhovory poskytli bývalý ředitel CIA James Woolsey či generál KGB Oleg Kalugin, krátce před smrtí mluvil exministr obrany Rudolf Barák. Film sleduje dějiny špionáže od Masarykovy Maffie a předválečného "namlouvání" sovětských tajných služeb přes záhadného agenta, který "vyhrál válku", či kurýry z řad uprchlíků po únoru 1948 až po éru studené války, jazykovou školu Pentagonu v kalifornském Monterey, vliv KBG na události roku 1968 a éru Michaila Gorbačova. Tvůrci však zdůrazňují, že ve světě tajných služeb se nelze celé pravdy dobrat nikdy. Slovy jednoho aktéra: "Špionáž zůstává hrou s otevřeným koncem."
