„Když jsme měli hrát představení poprvé, onemocněl nám pianista. Tak jsme lidem nabídli improvizovanou procházku písněmi Semaforu, z nichž některé se objeví také v představení I ty zpíváš si ty hity. Diváci byli celkem spokojeni - měli to zadarmo.
Naše divadlo má tu výhodu, že v případě katastrofy může narychlo udělat podobné představení, vstupenky pak platí na jindy,“ říká Jiří Suchý a dodává, že lidé jsou jim za podobný přístup vděční, tleskají a jeden pán zaslal i poděkování do novin, protože se s tím prý ještě nikde nesetkal.
Napsat divadelní hru trvá Jiřímu Suchému půl roku, nové představení měl hotové za několik dní. „Devadesát procent tvoří písničky, ale je tu i chatrný děj, lépe řečeno takové spojovací meziscénky v podobě malých slovních přestřelek,“ vysvětluje. Herci zde vystupují jako členové Společnosti pro záchranu písniček, hitů minulého století, které by neměly upadnout do zapomnění. Zaregistrovat si je na jeviště přijde dvojice Suchý - Molavcová.
Vedle skladeb známých ze Semaforu tu dojde i na další hity: Sonny Boy, Yellow Submarine, Caravan, Summertime nebo Bublina vzhůru letí. Že by Jiří Suchý chtěl udělat nostalgické představení? „Trošku ano. Ale i zde vládne humor, jsou tu sice nostalgické písničky, ale převládají ty veselé. Včetně několika překvapení, neboť jsem k některým známým skladbám napsal narychlo nové texty, tedy spíše parodie. Nejde o žádnou seriózní věc, tlačíme celou hru do komična, protože s humorem je Semafor svázaný tradicí. Ani teď jsme to nechtěli opustit.“
Kromě další známé a dlouholeté postavy Semaforu Jitky Molavcové se ve hře představí Jiří Štědroň a Václav Kopta jako předseda a tajemník zmíněné společnosti, podle Suchého komičtí popletové, dále Patrik Stoklasa, známý z muzikálu Kleopatra, herec a trumpetista Michal Stejskal a dívky Jolana Smyczková či Martina Sikorová. „Poprvé u nás bude vystupovat také Dáša Zázvůrková, mladá herečka, která hrála v Hudebním divadle v Karlíně a teď bude u nás. Novou tváří je i písničkový odborník na slovo vzatý Přemysl Rut,“ doplňuje sestavu Jiří Suchý.
Premiéra se odehraje v pražském divadle Skelet, jednom z těch, ve kterých nyní Semafor hostuje. Stálá scéna v Karlíně byla zaplavena při loňských povodních a nové představení I ty zpíváš si ty hity už asi nikdy ne- uvidí. „Hladina byla sedm metrů nad naším stropem, kdyby přišla i třeba menší povodeň, zatopí naše divadlo znovu. Proto se do Karlína už nevrátíme,“ říká o plánech souboru jeho ředitel.
Možnost zakotvit se pro Semafor rýsuje v Dejvicích, ale Jiří Suchý zdůrazňuje, že o místo, kde se má vystavět nový divadelní prostor, je zájem z více stran. A tak legendární Semafor zatím zůstává odkázán na kočovný život. „Znamená to pro nás obrovské náklady na převážení veškerého zařízení a diváci jsou dezorientovaní. Snad se to podaří brzy změnit,“ doufá Jiří Suchý.
Jiří Suchý: Hvězdy na trh dodáváme pořád
V Semaforu začínala řada pozdějších hvězd. Platí i dnes, že mladí chtějí začínat u vás?
Často bývají zmiňováni Waldemar Matuška, Karel Gott nebo Eva Pilarová. Je sice pravda, že u nás působili, ale zapomíná se, že u nás začínala i řada dnešních jmen jako Leona Machálková, Anna K. nebo Bohuš Matuš. My na trh hvězdy dodáváme pořád. Jsme malé divadlo, ne velký muzikál, a tomu odpovídají i honoráře. Je pochopitelné, že když se někdo u nás ostřílí, jde za lepším. Já to chápu, nám to zase dává prostor hledat nové a nové tváře. A dokud zůstává Jitka Molavcová, jsem spokojený. Kdyby ta opustila Semafor, bylo by to citelné. Už k němu patří.
Jitka Molavcová zůstává i po povodni. Plánoval jste představení I ty zpíváš si ty hity ještě předtím?
Musel jsem tehdy urychleně napsat revui To nám to pěkně začíná, protože jsme neměli co hrát. Voda vzala výpravu, kostýmy i noty. Ale hra o povodni přestala začátkem nového roku lidi zajímat. Já jsem si uvědomil, že máme na repertoáru jen jeden titul, proto jsme se snažili rychle obnovit další tituly a já dal honem dohromady představení z písniček. Zatímco jsem hru psal, písničky se zkoušely. Byl to akt sebezáchovy.
Když vás voda vytopila v Karlíně, měl jste chuť s tím praštit?
To mě nenapadlo. Naopak, když jsem viděl, že je to v háji, začal jsem psát novou věc. Dobré bylo, že jsme v Karlíně měli svoji stálou klientelu. Ale teď se snad rýsuje možnost zakotvit v Dejvicích.
Přispělo stálé stěhování k tomu, že Semafor už není fenomén, co býval?
My jsme, na rozdíl třeba od Divadla Járy Cimrmana, byli ve své době dost závislí na hudební módě. Hudební divadlo tehdy kulminovalo. Jak tento žánr odcházel, odpadávali i diváci, kteří k nám chodili jen za muzikou. My jsme šťastní, že ještě existujeme, že k nám lidé chodí. Už nikdy nemůžeme být v čele. Po povodni jsem pochopil, že jestli mám vzbudit veřejný zájem, musí nás potkat neštěstí. Tak teď uvažuji o požáru.
Odhadnete, kde by dnes byl Semafor s Jiřím Šlitrem?
To je těžké. Pracovali jsme spolu, a tak by možná nebyl o mnoho jiný, než ho dělám já. Určitě by se však trochu lišil, protože Šlitr přicházel s vlastními nápady a já byl v tomto směru vždy dost poslušný.
