Popáté v dvacetileté historii cen se o poctu a finanční odměnu 300 tisíc korun dělí dvě osobnosti – Michal Ajvaz a Jiří Suchý. Ocenění převezmou 8. listopadu v pražském kostele sv. Anny.
Básník, prozaik, esejista a překladatel Michal Ajvaz (1949) vstoupil do literatury roku 1989 básnickou sbírkou Vražda v hotelu Intercontinental. Jedenáctičlenná porota pod vedením Karla Šiktance jej ocenila za román Prázdné ulice vydaný loni nakladatelstvím Petrov.
Pětisetstránkový fantaskní román s takřka detektivní zápletkou autor zasadil do Prahy konce 90. let, kdy vypravěč – spisovatel v tvůrčí krizi – objeví předmět ve tvaru trojzubce. Pátrání po jeho smyslu a také po zmizelé dívce je plné podivuhodných příběhů, filozofických reflexí, mylných nápověd i skrytých významů.
Básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý (1931) byl oceněn za dlouholetou tvorbu napříč uměleckými oblastmi, shrnutou do dvacetisvazkové Encyklopedie Jiřího Suchého.
Od roku 1999, kdy divadlo Semafor slavilo 40. výročí svého vzniku, vydávají Suchého spisy nakladatelství Karolinum a Pražská imaginace. První díl obsáhl povídky, druhý nezpívanou poezii, dalších pět knih je věnováno písničkám.
Následovalo osm titulů scénických textů, dvě knihy filmových scénářů a námětů, další dva svazky se zabývají dílem pro televizi a rozhlas. V současnosti je tedy na trhu devatenáct knih, závěrečná by měla vyjít v nejbližších dnech.
Čtenář ve spisech najde texty proslulé stejně jako dosud nepublikované či nově upravované. Například kniha z televizní tvorby přináší i neuskutečněné scénáře a také několik nedochovaných, které autor speciálně pro toto vydání znovu napsal podle videozáznamů.
Seifertovu cenu udílí Nadace Charty 77 od roku 1986, ocenění ustavil den po smrti Jaroslava Seiferta jaderný fyzik František Janouch. Tu první z trofejí, vyhlášenou ještě ve Stockholmu, získal Dominik Tatarka, mezi dalšími laureáty jsou Jiří Kolář (1991), Bohumil Hrabal (1993), Pavel Šrut (2000) či Josef Škvorecký a Viktor Fischl (2004).
