AUDIO: Segrado debutuje v šedesáti. Na desku padlo přes sto litrů slivovice

  • 8
Jméno Františka Segrada není na hudební scéně vůbec neznámé. Přesto si první sólovou desku nadělil až v těchto dnech k šedesátinám. Na iDNES.cz si z ní můžete den před vydáním poslechnout čtyři písničky.

„Já jsem vlastní cédéčko chystal už od svých padesáti. Mám na něj nasbíráno asi osmadvacet věcí. Ale loni 17. prosince byl Michal Horáček dobrého rozmaru, posadil mne, zde káva, zde koňak. A to už není běžné, je jasné, že bude něco následovat,“ vypráví příběh svého alba, které nese jednoduše název Segrado.

„Horáček říká: Já vím, že máš nachystanou desku. Ale já chci být ten, kdo tu tvoji první udělá. On je pravdomluvný. Řekl, že mi do června napíše texty. Kdyby do června! 24. prosince v jedenáct hodin večer mi poslal první dva, které zaručeně nemohly být v šuplíku, protože byly na písničky Toma Waitse, o kterých jsme se zrovna bavili,“ líčí František Segrado.

V podobném tempu práce na albu pokračovaly. „Šlo to nebývale rychle. Ta deska jako by si sama říkala, co potřebuje. Dokonce i pořadí písniček jsme měli hotové dávno před nahráváním,“ říká svérázný zpěvák. Muzikanty na album získal po svém už dříve. „Říkal jsem: kluci, já nemám prachy, můžu dát každému sto litrů slivovice a prémiově demižonek na svátky,“ směje se  při vzpomínce na původní domluvu, kterou vstup Michala Horáčka přece jen pozměnil.

I tak samotné natáčení trvalo pouhé dva dny a Segrado všechny písničky nazpíval za čtyři a půl hodiny. Je mezi nimi i jeden zapadlý kousek od Petra Hapky, ale netradičně zahraný na kytaru. „Pouštěl jsem mu to, mávl rukou a řekl: může být,“ vypráví zpěvák, který tak sbíral materiál na debut vlastně nadvakrát. „Ale vyjmenujte mi zpěváky, kteří by odmítli nabídku na celou desku od Michala Horáčka,“ říká s nebývalým nadhledem a další důvody doplňuje producent alba Michal Pekárek: „Je to navíc po dlouhé době deska, kterou Michal věnoval jednomu interpretovi. To není jen tak.“

Vzhledem k povaze Františka Segrada se navíc při práci na ní ukázalo, že ani pro tak zkušeného textaře to nebyla vůbec samozřejmost. „I pro něho to byla výzva. Jsou to jiné písničky než  salónní šansony. Tyhle psal na míru trošku svéráznějšímu tvorovi,“ přiznává zpěvák, jehož hlas byl stvořen pro vyprávění příběhů. Navíc ho potrápil i zařazením coververzí. „Musel se vrátit ke svým textařským začátkům, kdy psal česká slova cizím písničkám. On nesnáší, když  se musí trefovat do předem dané hudební formy. Stejně bych od něj ale ty texty Kristoffersona, kterými začínal, jednou rád dostal,“ směje se Segrado.

Výběr hudby na desku byl jako ostatně všechno kolem tohoto zpěváka živelný. Jeden z textů na píseň Výtah Michal Horáček vyvěsil na internet a přišlo mu 57 různých zhudebnění. „Nakonec se svým přišla Lenka Nová a ta text perfektně vystihla jednoduchostí,“ říká zpěvák o vzniku jedné z  nejvýraznějších skladeb. 

„Segrado s Horáčkem jsou stejně staří. Psal o podobné životní zkušenosti. Je to šedesátnická deska,“ shrnuje album jeho hudební producent Michal Pekárek, který jej přes jistou syrovost sám řadí mezi nejlepší nahrávky, pod něž se podepsal. „Když Michal začal psát, byla to mnohem temnější deska. Byl bych takový tribun šesté cenové skupiny. Ale naštěstí jsme se o tom pořád bavili. Říkám mu, Michale, v té šesté cenové skupině někdy je - a dokonce musí být - veselejc než tam, kde se jedí ústřice. Kdyby nebylo, tak se ty lidi půjdou ještě ten večer někam zavěsit,“ popisuje vznik desky František Segrado, který je ve své bujarosti skutečně nezastavitelný.

„Podpořili mě i kamarádi. Na Facebook jsem vyvěsil, že děláme desku a doma jsem před dveřma našel deset litrů slivovice,“ vzpomíná na nečekané události během příprav alba, které bylo sice „hotové za čtyřiadvacet hodin, ale příprava zabrala šedesát let“.

Jedno však na v mnoha směrech výjimečné nahrávce přece jen není: písnička o Segradem milované slivovici, kterou nenápadně, stranou barmanova zraku rozlévá z placatky i během rozhovoru. „Zpívám tam jenom o fernetu a o zelený. Teď se obávám, že mi někdo bude kupovat ty zelené, protože je nesnáším. Kdo by je taky snášel! Ale směju se, protože tou mě zapíjel tatínek a od té doby, když mu někdo řekne zelená, tak začne zelenat,“ uzavírá Segrado povídání o svém debutu nesmírně pobaveně.