Mezi smutečními hosty byli také herci, kteří v Sequensových dílech včetně majora Zemana hráli, například představitel titulní seriálové role Vladimír Brabec, Rudolf Jelínek či Jaroslava Obermaierová.
Za všechny se s režisérem, který zemřel 21. ledna ve věku 85 let, rozloučil Radoslav Brzobohatý.
Po studiích v Moskvě a Paříži začal Sequens natáčet zejména díla poplatná dobovým požadavkům.
K jeho filmům patří třeba Cesta ke štěstí (1951), Útěk ze stínu (1958), Smrt na Cukrovém ostrově (1961), Hořký podzim s vůní manga (1983). Uznávaným ale zůstává jeho snímek Atentát z roku 1964, který rekonstruoval atentát na Reinharda Heydricha.
Koncem 60. let vytvořil Sequens pro televizi úspěšný seriál Hříšní lidé města pražského, na který navázal čtyřmi celovečerními filmy. V 70. letech natočil politicky exponovaný dvoudílný film Kronika žhavého léta.
Známý je však především díky seriálu Třicet případů majora Zemana, který v 70. letech natočila Československá televize ve své Ústřední redakci armády, bezpečnosti a brannosti.
Na výrobě aktivně spolupracovalo Federální ministerstvo vnitra. Na televizní obrazovky byl seriál uveden v rámci oslav 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a k 30. výročí vzniku Sboru národní bezpečnosti.
Rozsahem šlo podle serveru Totalita.cz o největší projekt Československé televize, obsahem o nejpropagandističtější dílo svého druhu v tuzemsku. Seriál oslavoval bezpečnostní aparát socialistického Československa a podle oficiální propagandy překrucoval novodobé dějiny českých zemí po druhé světové válce, uvádí Totalita.cz.
Sequensovi seriál přinesl Státní cenu Klementa Gottwalda; vedle tohoto dobového ocenění měl i tituly zasloužilého a národního umělce. Sequens působil v letech 1971 až 1990 ve Filmovém studiu Barrandov a jako pedagog na FAMU. V lednu 1989 během Palachova týdne vystoupil v Televizních novinách na podporu státní moci.
