Reklama

Sci-fi horor ve stavu beztíže. Jediná buňka z Marsu znamená Život

  • 34
„Chtěli jsme stvořit mimozemšťana, jakého dosud nikdo neviděl, ale aby byl zajímavý po vědecké stránce. Aby působil dojmem, že by skutečně mohl existovat, a současně byl velmi děsivý.“ To neříká filmař, nýbrž vědec, který pomáhal tvůrcům sci-fi Život.

Předloni vládl kinům Marťan, teď se filmaři v čele s režisérem Danielem Espinosou, který u nás točil Dítě číslo 44, vydali na Mars znovu. A tvrdí, že se ve snímku Život, který ve čtvrtek přijde do kin, ještě víc než jiní drží vědy.

„Náš scénář působil spíše jako realistická science fiction – možná jako vědecko-realistický film,“ připomíná Espinosa, že vědci objevili důkazy o existenci vody na Marsu, tisíce exoplanet obíhajících kolem jiných hvězd a dokonce padesát tisíc let staré mikroby, kteří hibernovali uvnitř krystalů. Podobně mluví producentka Dana Goldbergová: „Netočili jsme film, který se odehrává tisíc let v budoucnosti. Působí spíš jako vědecká fakta než fantastika.“

Realistický mimozemšťan

Základní úvaha vyplývá ze skutečných výzkumů. Co kdyby vozítko Curiosity na Marsu objevilo jednobuněčný organismus a přivezlo ho zpět na mezinárodní vesmírnou stanici k analýze? Co kdyby se v prostředí, jež podporuje život, začal vyvíjet? A co kdyby se lidským experimentům začal bránit? „Rázem tu máte sci-fi horor kompletně ve stavu beztíže,“ shrnují tvůrci partii pro šest členů posádky stanice.

Reklama

Přitom však trvali na tom, že „mimozemšťan“ musí být co nejrealističtější. Proto zapojili vědce. „Nechtěli jsme, aby organismus vypadal jako loutka či člověk v kostýmu, potřebovali jsme něco, co by se mohlo vyvinout z jediné malé buňky,“ líčí.

Fotogalerie

S pomocí poradců, doktora Kevina Fonga a doktora Adama Rutherforda, dospěli k tvorovi, jehož jednotlivé buňky vykonávají své životní funkce zcela samostatně: „Každá buňka je buňkou oka, svalu, nervů.“ Což se podle odborníků nevymyká skutečným možnostem, stejně jako okolnosti, jež popsal Rutherford: „Vzorek je zavřený v inkubátoru, který je umístěný v izolované laboratoři, a ta se nachází na nízké oběžné dráze kolem Země. Taková bezpečnostní opatření se na počátku zdají přiměřená.“

Fong, jenž pracuje pro NASA na výzkumu lidské adaptace a ochrany, připojil svůj postřeh: „Vesmír je extrémní prostředí, stejně jako jiná, která jsme se pokusili pokořit – pouště, polární ledové čepičky, nejvyšší hory světa. I během rutinní mise, kdy vše běží podle plánu, je poměrně těžké zůstat naživu.“

Podle tvůrců by měl divák získat pocit, že si může pustit televizi a dozvědět se v ní, že se dnes přesně něco takového odehrálo. Nicméně přes veškerou péči o iluzi reality zůstává Život žánrovou podívanou, jejíž režisér nosil před očima velké vzory – Ridleyho Scotta a jeho Vetřelce, Stanleyho Kubricka se snímkem 2001: Vesmírná odysea, Andreje Tarkovského se Solaris – a místo počítačové grafiky nechal postavit klasické dekorace celé lodi. „Prostředí ovlivňuje herce, kteří se v něm pohybují,“ vysvětlil.

Jednu z hlavních rolí lékaře hraje Jake Gyllenhaal, který si ve filmu našel osobní téma: „Můj dědeček byl lékař a moje postava se mu podobá. Do jisté míry mu vzdává poctu.“ Jeho kolegy představují Ryan Reynolds či Rebecca Fergusonová, a protože jde o mezinárodní expedici, nechybí Ruska nebo Japonci.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

34 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Film/TV

Reklama