Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Schikaneder, malíř velké samoty

  10:00aktualizováno  10:00
Obrazy melancholika, který postavy schovával do dusivé temnoty, obestíral magickým světlem a posílal pro ně smrt, jsou vystaveny v Brně.

Jakub Schikaneder: Kontempletace (1893, pastel na papíře) | foto: Galerie Kodl s.r.o.

Jakuba Schikanedera (1855-1924) coby autora obrazů potemnělých pražských zákoutí a tragických portrétů není třeba představovat. Velká výstava jeho díla se konala v pražské Valdštejnské jízdárně před deseti lety, další retrospektiva se zde chystá na rok 2010.

V Moravské galerii v Brně je až do července k vidění sedmdesát Schikanederových obrazů, část z nich vůbec poprvé. Koncepce výstavy, jejímž autorem je ředitel Sbírky moderního a současného umění pražské Národní galerie Tomáš Vlček, příliš nekalkuluje s dobou vzniku jednotlivých děl, jako spíš s tematickým řazením.

Portréty chudých a zoufalé výjevy z jejich života, zasněžené ulice, řeky, moře. Desetina z vystavených děl je přitom z kategorie těch nově objevených, které se po letech vynořily od soukromých vlastníků, proto také výstava nese podtitul Nové objevy děl malíře tajemných nálad.

Obrazy zapůjčilo celkem třináct subjektů a další soukromí majitelé, což mimo jiné dokládá, jaký je o Schikanedera zájem i mimo tradiční instituce.

Student i učitel
Jakub Schikaneder nastoupil na pražskou Akademii, když mu bylo pouhých patnáct let, ale byl tak zručný kreslíř, že do ročníku, ve kterém studoval i Mikoláš Aleš či František Ženíšek, bez problémů zapadl. Když byla v roce 1885 otevřena Uměleckoprůmyslová škola, stal se zde Ženíšek profesorem a Schikaneder jeho asistentem.

Od roku 1890 působil jako učitel dekorativní malby, vedl speciálku zaměřenou na květinový dekor a u svých studentů a studentek se snažil rozvíjet zejména senzualismus a symboliku, která otevřela cestu k secesnímu ornamentu. Schikanederovo dílo se přitom odehrávalo jakoby stranou modernistických stylů.

Už v roce 1880 se zúčastnil společně s E. K. Liškou soutěže na výzdobu Národního divadla, neuspěli s návrhem na oponu, nicméně dostali možnost realizovat výzdobu královské lóže výjevy z doby vlády tří velkých královských dynastií - Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků.

Přestože tato část výzdoby zůstala zachována i po požáru o rok později, rozhodl se ji tehdejší ředitel Národního divadla nahradit malbami Václava Brožíka. Schikaneder se obrací k sociální tematice, která vrcholí dílem Vražda v domě vystaveným v roce 1891 na Jubilejní výstavě v Praze.

Světlo, tma a voda
Umělcovo jméno je spojováno především s krajinami ozářenými měsíčním světlem či s temnými uličkami osvětlenými mihotavou září lucerny, s pustými interiéry či se sociálně laděnými podobiznami chudých - ne nadarmo psal K. B. Mádl v roce 1924 v Schikanederově nekrologu, že společným jmenovatelem jeho obrazů je samota.

Citlivost Schikanederova vnímání světa však není dána ani tak námětem osamění jako spíš barevnou clonou, hrou světel, obvykle vztahem několika světelných zdrojů na obraze, které se vzájemně vyvažují, a šerem zimních večerů, temných ulic či domů.

Světlo, tma a voda jsou přitom hlavními prameny znepokojení, které z Schikanederových obrazů sálá, ale zároveň ve své určité formě poskytují nevyhnutelný rámec lidskému údělu a jistotu opakování. Na obraze Utonulá je vodní masa zabijákem, ale zároveň tichým hrobem.

V pozadí mnicha na nově objeveném a poprvé vystaveném obrazu Kontemplace odkazuje, společně se "svatozáří", kterou mnichovi vytváří zapadající slunce, k bytí, jež nás přesahuje. A pustina Schikanederových plochých mořských břehů není definitivně zbavena naděje, vždycky vyjde alespoň srpek měsíce, který ozáří nuznou rybářskou bárku, a jeho bělobný odraz naznačí cestu.

Schikaneder byl mistr emocí, při prohlídce výstavy se návštěvník stokrát ptá na život postav na obraze, u chudinských výjevů chce vědět, zda v rakvi, kterou veze starý povoz, leží matka, či dítě, přistihne se při spřádání jejich osudů. V ranečku Opuštěné na mostě přes Vltavu se jistě schovávají její jediné věci, všechen její majetek!

Jak je možné, že nás v době konceptuálního umění stále vzrušuje klasické realistické vyobrazení bídy, smutku, beznaděje? Pocity, které jsou přenositelné přes hranice staletí a zemí, jsou naše vlastní a strach, který v nás Schikaneder vyvolává, nás nutí uvědomit si vlastní samotu, v anonymním velkoměstě snad ještě děsivější, než byla před sto lety.

JAKUB SCHIKANEDER: Nové objevy děl malíře tajemných nálad
Místodržitelský palác Moravské galerie, Moravské nám. 1a, Brno, autor Tomáš Vlček. Výstava trvá do 15. července, plné vstupné 50, snížené 25 korun, www.moravska-galerie.cz
Hodnocení MF DNES: 70%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Z dokumentu Exit Through the Gift Shop
DJ omylem prozradil Banksyho identitu. Je to vážně člen Massive Attack?

Britský DJ Goldie si pustil pusu na špacír a v rozhovoru pro podcast Distraction Pieces se podřekl, že tajemným autorem graffiti Banksym je ve skutečnosti...  celý článek

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.