Všichni možní sběrači a já

Všichni možní sběrači a já - Fotografie z dokumentu Všichni možní sběrači a já (2006) | foto: AČFK

Sběr odpadků jako zákonem chráněná legrace

Film Všichni možní sběrači a já zavede diváky do Francie mezi lidi, kteří se živí sběrem věcí, které zbyly po ostatních.

Režisérku Agnés Vardovou k natočení dokumentu inspiroval obraz Jeana-Françoise Milleta z roku 1857, zachycující ženy sbírající na polích zbytky po žních. Rozhodla se proto několik "sběračů" najít.

"O žních v roce 1999 jsem viděla rozhovor s jedním zemědělcem. Vysvětloval, že kdyby mel špatně seřízený kombajn a nechával po sobě na poli jen jedno zrnko z každého klasu, přišel by o obrovské množství obilí a velkou částku peněz. To jediné zrnko z každého klasu mnou otřáslo. Vzpomněla jsem si v tu chvíli na Milletův obraz," vzpomíná Vardová.

Sběrači jsou lidé, kteří přežívají díky zbytkům po žních, vyhozenému jídlu a věcem, kterých se ostatní zbavili. Takoví lidé jsou dokonce chráněni zákonem, vydaným králem Jindřichem IV. v roce 1554.

Právo sbírat obilné klásky, které na poli zbyly po žních, bylo odvozeno z Písma svatého a vztahovalo se na staré lidi, malé děti, nemocné a ovdovělé, kteří nemohli pomáhat při žních. Dále to bylo právo otrhat zbylé hrozny, právo shrabovat seno, právo trhat lesní plody a také právo pást u cest.

"Filmy vždycky vznikají z emocí. Tentokrát to byly emoce vyvolané pohledem na lidi, kteří pročesávají tržiště a prohrabují se v popelnicích a kontejnerech u supermarketů. Chtěla jsem o nich natočit film," vysvětluje režisérka.

Takové lidi se jí podařilo potkat během své cesty po severní Francii, Juře, Provenci, Pyrenejích, Paříži a jejích předměstích. "Chtěla jsem se taky jen tak potloukat. Setkávat se s lidmi. Pídit se po nich," dodává Vardová.

Na venkově hledala hlavně kořeny historie sběračství. Poté se přesunula do města, kde potkala například umělce, který tvoří z materiálu ze smetiště, nebo muže, který se živí zbytky jídel na protest proti hromadění odpadu.

"Chtěla jsem sbírat obrázky tak, jako člověk sbírá zážitky z cest," tvrdí autorka, která do filmu dostala i svůj osobitý smysl pro humor. Díky tomu se jí podařilo odhalit fakt, že sběračství může být jakékoli, v první řadě je ale zábavné.

Sama se také - díky sběru materiálu pro svůj film - mezi sběrače řadí. "Sama jsem se natáčením hodně naučila. Utvrdilo mě to v tom, že dokumentární filmy učí skromnosti," uzavírá Vargová.

Všichni možní sběrači a já
(Les Glaneurs et la glaneuse)

Dokument, Francie 2000, 82 min., titulky, přístupný (AČFK)
Scénář a režie: Agnés Vardová
Česká premiéra 23. listopadu 2006


Témata: Humor, Umělec