Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Sametovým“ písním kraluje Modlitba pro Martu

  12:01aktualizováno  15. listopadu 11:07
Na dva a půl tisíce čtenářů iDNES.cz hlasovalo v anketě o píseň z listopadových dní roku 1989, která jim nejvíce utkvěla v paměti. Vítězem se s jasnou převahou stala Modlitba pro Martu.

Marta Kubišová s Jaroslavem Hutkou, Lucerna 5.12.1989 | foto: Muzeum a archiv populární hudby

Získala nadpoloviční většinu hlasů, když pro ni hlasovala více než 1 500 čtenářů. Na mistě druhém se umístila s velkým odstupem Hutkova Náměšť s necelou pětistovkou hlasůů. Třetí místo patří Spirituál kvintetu s písní Až se k nám právo vrátí.

Speciál: Plnoletá demokracie

Podle ohlasů čtenářů ve výběru chyběla některá z písní Karla Kryla či další skladby, například Sľubili jsme si lásku slovenského písničkáře Ivana Hoffmana (k níž by bylo možné ještě připojit jeho neméně klasické Nech mi nehovoria), Poločas rozpadu Petra Skoumala nebo Burianovu "Píseň strašlivou o tom velkém dialogu, který nastal v Čechách L.P.1989 - ale ne s každým".

Pamětníci nezapomněli ani na We Shall Overcome, v podání Spirituál kvintetu samozřejmě s českým textem Jednou budem dál.

Pro vysvětlení: anketa se opírala o písně zpívané v listopadu 1989 na Václavském náměstí a Letenské pláni, jejichž soupis vyšel v lednu 1990 v hudebním měsíčníku Melodie a které "překonaly "historický rekord v počtu zpívajících posluchačů (750-800 000)".

Hymna evergreenem
Do ankety nebyla také zařazena československá státní hymna Kde domov můj – Nad Tatrou sa blýska, která byla logickým "evergreenem" všech listopadových a prosincových demonstrací.

JAK ZPÍVALI HYMNU
dobové audioukázky
- Karel Gott a Karel Kryl
- Kubišová a CK Vocal
- Hutka, Zagorová, Suchý, Kubišová a další

První ji zazpívala 21. listopadu z balkonu Melantrichu Marta Kubišová. O den později znovu, tentokrát s Hanou Zagorovou, a naposledy 26. listopadu při druhé demonstraci na Letné s C&K Vocal. Cerha, Kantor a spol. ji zazpívali ještě jednou, a to 24. listopadu na Václavském náměstí s Hanou Hegerovou.

Nejslavnějším se ale asi stalo společné provedení dvojice Karel Gott – Karel Kryl, ke kterému došlo 4. prosince v 16:55. Vojtěch Klimt, autor Krylova životopisu Akorát, že mi zabili tátu, píše: "S odstupem času je zřejmé, že toto vystoupení prospělo všem kromě Kryla."  

Pro jaké písně jste mohli hlasovat?

Modlitba pro Martu
dobovou audioukázku si poslechněte zde
Marta Kubišová s Jaroslavem Hutkou, Lucerna 5.12.1989Polský novinář Mariusz Szcygiel ve své knize Gottland uvádí, jak se Marta Kubišová den před zásahem na Národní třídě objevila ve studiu, aby pro film Fera Feniče Zvláštní bytosti nazpívala titulní melodii. Když pracovníci studia zjistili, kdo tam přišel, porůznu se vypařili. O šest dní později Marta Kubišová zazpívala svou klíčovou píseň na demonstraci na Václavském náměstí.

Náměšť
dobovou audioukázku si poslechněte zde
Jaroslav Hutka, Malostranská beseda, 28.11.1989Jaroslav Hutka se vrátil jako první z mnoha českých písničkářů donucených k emigraci a už 25. listopadu zpíval písničku složenou šestnáct let předtím pro neuskutečněný festival v Náměšti na Hané. Při první demonstraci na Letné ji znali skoro všichni - v mezičase totiž stačila, ač zapovězená, takřka zlidovět.

Až se k nám právo vrátí
studiovou verzi písně si poslechněte zde
Spirituál kvintet na balkonu Melantrichu, 23.11.1989Spirituál kvintet zpíval píseň A Little More Faith In Jesus s českým textem Dušana Vančury z balkonu Melantrichu 23. listopadu. O rok později se píseň i soubor vrátily na Václavské náměstí u příležitosti návštěvy George Bushe. "Myslím, že to je rarita a velkou konkurenci ani ve světě v tomto ohledu asi nemáme," píše Jiří Tichota na stránkách Spirituál kvintetu.

Když mě brali za vojáka
koncertní verzi písně si poslechněte zde
Jaromír Nohavica, Koncert pro všechny slušný lidi, 3.12. 1989Téhož dne a na tom samém místě jako Spirituál kvintet zpíval Jaromír Nohavica jednu ze svých nejznámějších písní, která tisíckrát obešla republiku na pokoutně šířených kazetách. "Vidím se, jak scházím dolů do Laterny magiky a mám v kapse báseň Dozněly salvy slávy, kterou jsem narychlo sepsal v revoluční hektické době, abych ji přečetl na manifestaci, bude –li třeba. Ale tuším, že Jirka Černý navrhl, ať radši zazpívám... Na balkóně Melantrichu pak někdo, možná dokonce sám Václav Havel, řekl, ať spustím Když mně brali za vojáka a já (s budoucím prezidentem za zády) jsem zpíval nejpočetnějšímu publiku ve svém životě," vzpomíná Nohavica. Báseň Dozněly salvy slávy najdete v Nohavicově webovém zvukovém archivu.

Variace na renesanční téma
dobovou audioukázku si poslechněte zde
Vladimír Mišík a Jaroslav Olin Nejezchleba, druhá demonstrace na Letné, neděle 26. listopadu 1989. "Večernice" měla zaznít už na Václavském náměstí a pak na sobotní letenské demonstraci: tam ale dostal přednost Hutka. "Přiznám se, že v takovém dojetí jsem nikdy nehrál a měl jsem opravdu honičku to přes ten 'knedlík v krku' aspoň trochu uzpívat," vzpomíná Mišík v knižním rozhovoru s Ondřejem Bezrem. Když se ale tři čtvrtě roku na to ptal Mišíka manažer Rolling Stones, jestli nebude nervózní ze stotisícového davu na Strahově (Mišík & spol. Stones předskakovali), ten opáčil, že už hrál skoro pro milion lidí. Manažer jen lapal po dechu.

Vraťte mi nepřítele
dobovou audioukázku si poslechněte zde
Jiří Dědeček, listopad 1989Jiří Dědeček, 25. listopadu 1989, Letná. Jeho štěpná a dodnes svěží reflexe dětství v padesátých letech vyvolala tehdy nemírné vření díky svému finále "Vraťte mi nepřítele / a jděte do háje / a nebo do prdele." Slovo prdel zdálo se v těch časech mnohým přílišným znevážením úbělovosti sametové revoluce.

Kecy
koncertní verzi písně si poslechněte zde
Vladimír Merta s Jaroslavem Hutkou,listopad 1989Vladimír Merta, 24. listopadu. Píseň z roku 1987 v těch dnech vycházela na albu Vladimír Merta 2 (záznam z koncertu v Malostranské besedě z června 1988, dodnes pohříchu nevyšel v reedici). Jedna z nejutajenějších písní, které zněly v těch dnech, protože naprosto nepoužitelná pro sborový zpěv.

Ach synku, synku
dobovou audioukázku si poslechněte zde
Skladba je v seznamu Melodie zmiňována jako plod spontánního davového hnutí, bez uvedení jména, které by ke zpěvu oblíbené písně Tomáše Garrigue Masaryka dalo impuls. Díky autentickému dobovému záznamu lze jako interprety identifikovat trio Jiří Suchý - Jaroslav Hutka - Hana Zagorová.

Bonus: Písně inspirované

Vzedmuté vášně a prudká emocionální hnutí vedly ve sledovaném období – a krátce po něm – ke vzniku několika příležitostných písní inspirovaných událostmi a atmosférou slavných dní.

Jaké byly? Jak už tak příležitostné písně bývají: v lepším případě zůstávají jako zajímavý, někdy pravda trochu hůř dešifrovatelný dokument doby, v horším jsou trapné už v době svého uvedení ve známost. To druhé se samozřejmě stává častěji. 

Zde jsou některé z nich. Mimo jiné ukazují, že příležitostnou písní se může stát i starší kousek, je-li náležitě upraven.

Veselá revoluce (Ivo Jahelka)
"Zpívajícímu právníkovi" vycházelo v těch dnech druhé album Ať žije spravedlnost, složené z obligátních soudniček, kterými se mezi folkovým lidem proslavil. Tou dobou už ale měl složeného průvodce historií revolučních dní od Národní třídy až po tuším vznik Čalfovy vlády 10. 12. 1989. "Jeden písničkář si mě vyčíhal v rozhlase... a pustil mi to, s čím měl předtím velký úspěch u publika v Semaforu. Bylo to jaksi vesele jednorázové, na jedno dvě použití," psal Jiří Černý v březnu 1990 ve svém sloupku o příležitostných písních. Byla to tahle? Veselou revoluci toho roku neodolatelně osolil Jiří Dědeček ve svém textu "Písnička pro pana prezidenta". Zpívá tam: "A teď mi svazáček vypráví / jaké zakusil bezpráví // Vypravuj bratře, kdo ti, jak ti, co ti / a jak jsi byl celá léta proti / jak písničky jsou tvoje rezoluce / co chceš si vysni / jen pozor na poluce / chraň sametový listopad // nebo ti přijdu nakopat".

Už jde rudoch od válu (Jiří Dědeček)
Asi nejsnesitelnější "časová píseň" těch let. Verš "nechme samet sametem / pánové a dámy / buďto s nima zametem / nebo oni s námi" byl citován ve Federálním shromáždění komunistickými poslanci jako důkaz, že nový establishment chystá hon na čarodějnice. Ve stejném smyslu se vyjádřil i komunistický předák Vasil Mohorita na demonstraci svých věrných na Staroměstském náměstí při prvním výročí zásahu na Národní třídě.

Co jsme si, to jsme si (Karel Plíhal)
Písnička dovedně ukrytá na kazetách Folkové vánoce a Folkfórum - Spolu..., záznamech koncertů moravských písničkářů v Ostravě a v Kroměříži v prosinci 1989. Se znalostí tehdejší atmosféry si jeden není jistý, jestli pohotový Plíhal vybízel k celonárodnímu sbratření nebo jestli slovy "Co jsme si, to jsme si, k čemu tahle zloba / z čeho mít depresi, už je jiná doba / Teď z mé i z tvé blůzy vlaje trikolóra / sejdem se na schůzi Občanského fóra" předznamenal, co se na jaře 1990 stalo. Existuje i verze, kterou s ním zpívá Jarek Nohavica: verš "Oba jsme mívali moc roztomilé hosti / jen ti mí bývali ze Státní bezpečnosti" tak získává na pikantnosti.

Pravda víťazí (Tublatanka)
Kabinetní ukázka, jak se ze starší písně po náležitých úpravách stane vzorný revoluční hit. Pravda víťazí byl kus, který krojovaní bratislavští hardrockeři hráli už nejmíň v roce 1988, na festivalu Čertovo kolo ji toho času věnovali těm, kteří zapříčinili opožděné vydání jejich desky. Na přelomu jara a léta 1989 vyšel na třetím albu skupiny Žeravé znamenie osudu. V prosinci téhož roku se objevil v pořadu Triangeľ opatřený videoklipem, do kterého kdosi chytrý sestříhal záběry na různé známé firmy z 20. století, od TGM přes Hitlera a Stalina až po tehdy prominentního slovenského disidenta Jána Čarnogurského, jehož propuštění z vězení a záběry na demonstrace klip uzavíraly. Magistr Ďurinda byl viděn v podkresu, jak kvílí na strunný nástroj sólo. Píseň se díky klipu stala ještě populárnější.

Ať žije pan Havel (Pete Kaplan & Mefisto)
Hodně povedený kousek rokenrolového průkopníka, letos v srpnu bohužel zesnulého. Pete Kaplan se vynořil zničehonic s písní opatřenou nezapomenutelným refrénem "Ať žije Havel, ať žije pan Havel, náš nový pan prezident". Vynikající byl i sebekritický verš "tuhle mojí píseň / jsem chtěl už dávno zahrát / když nebylo jasný / kdo se dostane na Hrad". "Ať se na mě rockoví veteráni z Mefista nezlobí, ale za celou kariéru Pete Kaplana jsem ho neslyšel zpívat nic tak nenápaditého a vlezlého," komentoval to svěží dílko Jiří Černý v již zmíněném komentáři k příležitostným písním.

Poslední zvonění (Martin Koubek)
Zapomenutý kus sveřepého hardrockového kytaristy, toho času vedoucího skupiny Dux, zůstává zasutý na B-straně jejich singlu Obraz, co nemusí mít rám. Na rozdíl od "pana Havla" je tedy jakž takž dostupný. V dostupných pramenech se dočteme, že Koubek písničku napsal 18. listopadu 1989 jako bezprostřední reakci na zprávu o zmlácení studentů. 

Ten sametový listopad si nenecháme vzít (Sagvan Tofi a Michal Penk)
Záhada. Cosi jako jednorožec: kde kdo o něm mluví, ale nikdo ho neviděl. Mezi zasvěcenci se o existenci tohoto vynikajícího kousku vedou zuřivé spory a případná nahrávka by byla vyvážena zlatem. Stopa vede k článku o jednom z obou pánů uveřejněném v Mladém světě na jaře 1990. Není jasné, jestli to byl "Kamarád do deště" nebo "Horší, když se neotevře padák", o kom se tam psalo, protože se nám nepodařilo ono konkrétní číslo sehnat.

Existuje ještě jeden fantom, zmíněný v několikrát citovaném sloupku Jiřího Černého. Zmiňuje o písni se slovy Všichni se sejdeme ve fóru. "Ta radostná zvěst, že se sejdeme ve fóru, se doufám snad jen podobala Heleně Vondráčkové?" napsal Černý na začátku roku 1990. Pamatuje si někdo něco víc?


Než se to semlelo

Jak si vedla československá populární hudba na podzim 1989? Iveta Bartošová se vydala na turné po Slovensku. Vítězkou festivalu Mladá píseň se stala sedmnáctiletá Kamila Andělová ze Žatce, prvenství mezi skupinami si odnesla skupina  Lucie. 1. října došlo k úpravě cen kompaktních disků – od tohoto dne se začaly prodávat za 80, 100, 120 nebo 150 Kčs.

Takřka monopolní gramofirma Supraphon slibovala na listopad a prosinec nová alba Věry Špinarové (Jednoho dne se ke mně vrátíš), Pavla Horňáka (S tebou i bez tebe) a těsně před Vánoci druhý díl Šmoulů. Druhý český label Panton kontroval třeba druhým albem Pavlíčkových Stromboli s názvem Shutdown a EP deskami z řady Rockdebut, na kterých měli debutovat třeba Psí vojáci, Už jsme doma nebo Mňága a Žďorp.

Časopis Melodie recenzoval nová alba Michala Davida, Olympicu, Vladimíra Merty nebo Originálního pražského synkopického orchestru. Nejlépe hodnocenými singly v pravidelném žebříčku tohoto časopisu byly Buřty, pivo, nenávist Petra Hapky a Mišíkovo Špejchar blues, na jeho druhém pólu se nacházel Sagvan Tofi se singlem Prázdný dotyky / Král průšvihů.

Oblíbené útočiště rockerů na rozhlasových vlnách, pořad Větrník, sliboval na listopad ukázky z nového alba Rolling Stones Steel Wheels, profil českých kapel Helmutova stříkačka a Toyen nebo třeba rozhovor s Radimem Pařízkem, kápem metalového Citronu.

Časopis Melodie otiskl fotografii Františka Janečka jako šéfa souboru Prager Traumkapelle, která po vzoru dechové hudby Moravanka hodlala importovat "echte tschechische Blasmusik" do přilehlého Bavorska. Soubor Kroky ale zůstává nadále aktivní, ubezpečovala popiska pod fotografií.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robbie Williams (Letiště Letňany, Praha, 19. srpna 2017)
RECENZE: Robbie Williams stále boduje v popové těžké váze

Sobotní koncert Robbieho Williamse na pražském Letišti Letňany byl ukázkovou popovou show ze staré školy. Hvězdný britský zpěvák skutečně zpíval, kapela hrála...  celý článek

U2 na koncertu v Paříži 7. prosince 2015
Našli konečně U2 klíč k Trumpovi? Desky vydají i Starr nebo Plant

V polovině září vydá Ringo Starr novinku Give More Love, původně zamýšlenou jako coutnry album. Během podzimu se dočkáme i alba od Roberta Planta a před...  celý článek

Miroslav Žbirka
Miro Žbirka zahraje se symfoniky. Zazní vlastní písně i Beatles

Zpěvák Miro Žbirka v úterý 19. prosince zahraje společně s Moravskou filharmonií Olomouc v pražském Kongresovém centru. Koncert se koná v rámci festivalu České...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.