Od roku 1965 nevydal žádnou novou práci a odmítá všechny žádosti o rozhovor. Svět se o něm dozvídá jen zprostředkovaně od těch, kdo prošli jeho životem. Joyce Maynardová před dvěma lety ve svých knižních vzpomínkách odhalila milostný vztah, který měla jako osmnáctiletá dívka s tehdy třiapadesátiletým Salingerem. Teď přišla s dalším svědectvím spisovatelova vlastní krev - dcera Margaret.
Její paměti s názvem Dream Catcher: A Memoir, Chytač snů: Paměti (knihu si můžete objednat ZDE), vyšly minulý týden v newyorském nakladatelství Pocket Books a jsou dosti nemilosrdné. J. D. Salinger byl totiž podle své dcery egoistický podivín, který rád mluvil tím nejprostším jazykem ulice. Svou ženu - Margaretinu matku - držel v područí, ale sexu s ní se vyhýbal. Velmi se zajímal o scientologii, homeopatii a krajní léčitelské metody, v rámci kterých kromě jiného pil vlastní moč.
Margaret Salingerová píše, že už v době, kdy její otec poznal její matku Claire Douglasovou, se snažil na radu "indického mystika" o sexuální abstinenci. Claire Douglasová se stala jeho druhou chotí coby čerstvá absolventka irské katolické střední školy v New Yorku. A z celého svého dětství má Margaret Salingerová pocit, že svazek jejích rodičů byl nedopatřením. Otec si prý její matku začal ještě víc ošklivit, když otěhotněla, ale přesto ji držel u rodinného krbu jako ve vězení: zakazoval jí, aby se stýkala s přáteli a příbuznými, a vyžadoval domácí kuchyni.
Margaret Salingerová ve svých pamětech nelíčí jen traumatizující dětství s rodiči, jejichž manželství se rozpadlo v roce 1966. Přináší i některé informace o Salingerově životě z doby, kdy sama ještě nebyla na světě. Podle dnes čtyřiačtyřicetileté Salingerové její otec ve druhé světové válce, za svého evropského působení v americké kontrarozvědce, nejdříve zajal a posléze si vzal za ženu nacistickou funkcionářku jménem Sylvia, kterou pak po brzkém rozvodu vždy s nechutí nazýval Saliva.
Od své tety Doris, Salingerovy starší sestry, se pak prý Margaret dozvěděla, že její otec vyrůstal jako rodinný mazlíček, který byl středobodem matčina života. Margaret Salingerová zmiňuje dopis, v němž se měl její otec svěřit Ernestu Hemingwayovi o tom, že jej matka až do jeho čtyřiadvaceti let doprovázela do školy. Salingerovi vždy byli uzavřená rodina a něco z toho prý jejich syn Jerome David zachytil v knize Kdo chytá v žitě.
"Miluje mne," odpověděla Margaret Salingerová u příležitosti vydání svých pamětí na otázku listu The New York Times, jaký k ní má její otec vztah. Ovšem je si prý vědoma toho, že nyní už se nemusí se svým o tcem nikdy setkat. Memoáry napsala proto, aby se vyrovnala se svým dětstvím; z něj si do let dospívání odnesla bulimii, stavy chronické únavy a vážné poruchy vnímání. "Musela jsem své dětství takto rozšifrovat, abych neopakovala se svým synem to, co se stalo mně," tvrdí.
J. D. Salinger byl spisovatel mimořádného talentu; kromě románu Kdo chytá v žitě vydal také knihy Franny a Zooey či titul Vzhůru, tesaři, střechu do výše zvedněte! Známý je jeho soubor Devět povídek. Od poloviny šedesátých let ovšem autorsky mlčí, pouze před třemi roky knižně vyšla jeho povídka Hapworth 16, 1924, publikovaná předtím časopisecky v New Yorkeru v roce 1965. Přesto má stále věrné obecenstvo.
Když zmíněná Joyce Maynardová nabídla na aukci svou milostnou korespondenci se Salingerem, koupil dopisy kalifornský softwarový odborník Peter Norton a vrátil je zpět Salingerovi. Čtrnáct soukromých milostných dopisů bylo vydraženo v newyorské síni Sotheby's za 156,5 tisíce dolarů (5,5 milionu korun). Norton prý nechtěl, aby byly zveřejněny. Teď by se ovšem musel najít někdo, kdo by koupil celý náklad knihy Dream Catcher: A Memoir. Pak by snad jméno J. D. Salingera nadále zůstalo romanticky, takříkajíc holdencaulfieldovsky neposkvrněné.
| První kapitolu knihy Dream Catcher: A Memoir si můžete v originálu přečíst ZDE. |
Margaret Salingerová píše, že už v době, kdy její otec poznal její matku Claire Douglasovou, se snažil na radu "indického mystika" o sexuální abstinenci. Claire Douglasová se stala jeho druhou chotí coby čerstvá absolventka irské katolické střední školy v New Yorku. A z celého svého dětství má Margaret Salingerová pocit, že svazek jejích rodičů byl nedopatřením. Otec si prý její matku začal ještě víc ošklivit, když otěhotněla, ale přesto ji držel u rodinného krbu jako ve vězení: zakazoval jí, aby se stýkala s přáteli a příbuznými, a vyžadoval domácí kuchyni.
Margaret Salingerová ve svých pamětech nelíčí jen traumatizující dětství s rodiči, jejichž manželství se rozpadlo v roce 1966. Přináší i některé informace o Salingerově životě z doby, kdy sama ještě nebyla na světě. Podle dnes čtyřiačtyřicetileté Salingerové její otec ve druhé světové válce, za svého evropského působení v americké kontrarozvědce, nejdříve zajal a posléze si vzal za ženu nacistickou funkcionářku jménem Sylvia, kterou pak po brzkém rozvodu vždy s nechutí nazýval Saliva.
Od své tety Doris, Salingerovy starší sestry, se pak prý Margaret dozvěděla, že její otec vyrůstal jako rodinný mazlíček, který byl středobodem matčina života. Margaret Salingerová zmiňuje dopis, v němž se měl její otec svěřit Ernestu Hemingwayovi o tom, že jej matka až do jeho čtyřiadvaceti let doprovázela do školy. Salingerovi vždy byli uzavřená rodina a něco z toho prý jejich syn Jerome David zachytil v knize Kdo chytá v žitě.
"Miluje mne," odpověděla Margaret Salingerová u příležitosti vydání svých pamětí na otázku listu The New York Times, jaký k ní má její otec vztah. Ovšem je si prý vědoma toho, že nyní už se nemusí se svým o tcem nikdy setkat. Memoáry napsala proto, aby se vyrovnala se svým dětstvím; z něj si do let dospívání odnesla bulimii, stavy chronické únavy a vážné poruchy vnímání. "Musela jsem své dětství takto rozšifrovat, abych neopakovala se svým synem to, co se stalo mně," tvrdí.
J. D. Salinger byl spisovatel mimořádného talentu; kromě románu Kdo chytá v žitě vydal také knihy Franny a Zooey či titul Vzhůru, tesaři, střechu do výše zvedněte! Známý je jeho soubor Devět povídek. Od poloviny šedesátých let ovšem autorsky mlčí, pouze před třemi roky knižně vyšla jeho povídka Hapworth 16, 1924, publikovaná předtím časopisecky v New Yorkeru v roce 1965. Přesto má stále věrné obecenstvo.
Když zmíněná Joyce Maynardová nabídla na aukci svou milostnou korespondenci se Salingerem, koupil dopisy kalifornský softwarový odborník Peter Norton a vrátil je zpět Salingerovi. Čtrnáct soukromých milostných dopisů bylo vydraženo v newyorské síni Sotheby's za 156,5 tisíce dolarů (5,5 milionu korun). Norton prý nechtěl, aby byly zveřejněny. Teď by se ovšem musel najít někdo, kdo by koupil celý náklad knihy Dream Catcher: A Memoir. Pak by snad jméno J. D. Salingera nadále zůstalo romanticky, takříkajíc holdencaulfieldovsky neposkvrněné.
