Salcburské menu: panovníci i párky

Pro filmový svět jsou to přehlídky v Cannes nebo v Benátkách, svět klasické hudby má zase Salcburský festival - i zde totiž platí, že se vrchol umělecké sezony propojuje s vrcholem společenským. Také během letošního ročníku, který skončil minulý víkend, se hvězdy „high society“ těšily stejné, ne-li větší pozornosti jako slavní herci, zpěváci a dirigenti.

Bez Dominga to nejde
Už za časů legendárního dirigenta Herberta von Karajana, který Salcburský festival dlouhá léta vedl, měla tato přehlídka punc povinného dostaveníčka všech, kteří mezi elitou něco znamenají. Dění na jevišti se tehdy tolik nelišilo od dění v hledišti: velké hvězdy v nádherně opulentních kostýmech a v krásném aranžmá.

Roku 1991 ovšem nastoupil belgický intendant Gerard Mortier ( televizní diváci se s ním mohli nedávno seznámit v cyklu Evropané), který začal publiku servírovat soudobou hudbu, díla dvacátého století, režijní aktualizace, experimenty. Nadchl mladé lidi i další pochybovače o smyslu opery, ale jiné pravidelné hosty zase odradil. Nyní Mortiera vystřídal Peter Ruzicka, někdejší intendant Hamburské opery, a tak všichni s napětím čekají, co bude dál.

Obavy, že umění se v Salcburku stane jen scenérií pro prezentaci aristokratů, šéfů koncernů a průmyslových bossů, však letošní ročník v zásadě vyvrátil. Nepřehlédnutelnou a některými odborníky kritizovanou úlitbu v podobě galakoncertu Plácida Dominga Ruzicka vysvětlil tím, že tenorové hvězdě prostě poskytl azyl poté, co ji Wolfgang Wagner vypověděl z Bayreuthu. Budiž však řečeno, že právě během Domingova koncertu se vybraly desetitisíce eur na pomoc obětem povodní, které nedávno zasáhly Rakousko a Německo.

Fotit prince zakázáno
Premiéry, recitály hvězd, ale i četné firemní, sponzorské a soukromé večírky jsou tu příležitostí k předvedení toalety, vlivu, slávy a bohatství. Jednou z nejsledovanějších hvězd byl populární německý moderátor a herec Thomas Gottschalk, z hereček se média obzvlášť zajímala o smyslnou Veroniku Ferresovou, představitelku jedné z hlavních rolí v kultovní hře Jedermann. Prezidentům či ministerským předsedům se dostalo povinné pozornosti, ovšem nejvýživnější potravou pro paparazzie a bulvární tisk jsou každoročně příslušníci evropské aristokracie. Pravda, letos nedošlo k takovému dramatickému vzruchu, jako když před pár lety princ Ernst August, manžel monacké princezny Caroliny, zmlátil o přestávce jednoho fotografa, jenž se snažil ulovit snímek. Ostatně princ nyní jezdí chráněn hradbou složenou z bodyguardů.

To švédský král Gustav s královnou Silvií přijel na premiéru Dona Giovanniho docela civilně v modrém ferrari, které dostal ke stříbrné svatbě. Jeho Veličenstvo osobně sedělo za volantem. Královna měla toaletu v barvě lila. O přestávce se vznešený pár sešel s holandským korunním princem Vilémem Alexandrem a jeho manželkou Maximou. Než se odebrali na večeři do luxusního hotelu U zlatého jelena, společně pózovali místním fotografům.

Holandští paparazziové však byli nekompromisně vykázáni. Prý proto, že zdravotní stav následníkova otce, prince Clause, je velmi vážný, a tak není ve státním zájmu, aby se na stránkách holandského bulvárního tisku objevily fotografie mladého prince, jak se baví v divadle.

A ještě jedna zprávička ze společenských kronik proběhla Salcburkem. Slavná devětatřicetiletá houslistka Anne-Sophie Mutterová, která zde vystoupila koncem srpna, se ještě před začátkem festivalu v New Yorku provdala. To by samo o sobě nebylo nic zvláštního, kdyby její volba nepadla na třiasedmdesátiletého pianistu, dirigenta a skladatele filmové hudby, nositele několika Oscarů André Previna. Ten už byl ženat vícekrát, mimo jiné i s filmovou herečkou Miou Farrowovou, a je otcem několika dětí. Mutterová, která před třinácti lety ovdověla, má dvě děti.

Mozart s párky a pivem
Vedle festivalového světa plného drahých vůní, šperků, toalet a fraků existuje v Salcburku ještě jeden svět, o poznání lidovější. Může do něj vstoupit každý, jenom musí oželet fenomén živého představení, jakož i střechu nad hlavou.

Vedení festivalu se totiž rozhodlo vyjít vstříc stovkám zájemců a turistů, na něž se buď nedostaly vstupenky, nebo pro ně byly příliš drahé. Přeměnilo Rezidenční náměstí v obrovský přírodní kinosál, kde se zdarma promítají historické snímky operních představení, ale i záznamy nových inscenací. Tady se letos nepilo šampaňské a nejedl kaviár, nýbrž se ve třech stanech prodávaly párky, vuřty a pivo. Mobily tu mohly vyzvánět bez omezení, mezi diváky jezdili cyklisté, milenci se k sobě tiskli... Diváky neodradily ani šňůry deště. Obrovský úspěch těchto filmových produkcí potvrdil správnost odhadu. Napřesrok se proto bude pokračovat.

Mezzosopranistka Magdalena Kožená.

,