Setkání tváří v tvář s touto velkou osobností a průkopníkem historicky poučené interpretace staré hudby však předčilo všechna očekávání. Ukázalo se, že nahrávky prostoupené báječně uvolněnou atmosférou nelhaly. Koncert plný svěžesti a živosti měl přímo relaxační účinky, skoro by se chtělo jej charakterizovat jako historickou jam-session.
Savall sám je virtuos, ale i další muzikanti jeho "bandu" jsou znamenití sólisté, například kytarista a teorbista Xavier Díaz-Latorre nebo originální Pedro Estevan, hrající na soustavu starých bicích nástrojů - všichni dostali příležitost předvést své umění.
Savall do programu vybral španělské autory ze 16. až začátku 18. století, tedy oblast středoevropskému posluchači přece jen méně známou. Jediné, čeho se dalo litovat, bylo to, že nemohla přijet Savallova manželka Montserrat Figuerrasová, pozoruhodná zpěvačka s osobitým projevem, která výrazně dotváří nahrávky souboru. V jednom z přídavků ji alespoň zastoupila dcera Arianna, jinak vynikající harfenistka.
Zatímco Savall byl oslnivou novinkou, lipský Gewandhausorchester, který hrál v sobotu a v neděli ve Smetanově síni, je už něco jako stálý host Pražského jara. Nezklamal ani tentokrát, kdy ho řídil mladý dánský dirigent Thomas Dausgaard.
Hudba Antonína Dvořáka, která vyplnila první večer, pochopitelně zněla trochu jinak než v pojetí České filharmonie, ostatně i Gewandhaus je jiné těleso s trochu jiným zvukem, možná ne tak plnokrevným, oblým a vřelým, ale bezesporu vytříbeným. Skladby Karneval, cellový koncert h-moll (s nadaným a zajímavým sólistou Claudiem Bohórquezem) a Symfonie č. 7 se poslouchaly docela dobře. A ještě lépe se následujícího dne naslouchalo symfonickým básním Richarda Strausse Don Juan a Enšpíglova šibalství.
Program uzavřela Symfonie č. 4 Petra Iljiče Čajkovského, autorem popsaná jako "čistě lyrický proces, jako hudební zpověď duše, v níž toho mnoho vykypělo". V dramatickém podání hudebníků z Lipska a energického dirigenta Dausgaarda lyrický proces možná ani tak nebyl přítomen, zato to kolotalo a kypělo jako hrnec plný páry.
 Španělský virtuos na violu da gamba Jordi Savall během festivalu Pražské jaro. |
