Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ry Cooder se vydal na další cestu kolem USA

  15:03aktualizováno  15:03
Kytarista, skladatel a zpěvák Ry Cooder vydal další z alb, na kterých se vrací k odkazu americké hudební tradice. Album se jmenuje My Name Is Buddy.

Ry Cooder | foto: Nonesuch

Ry Cooder proslul jako stylotvorný kytarista, který spolupracoval s kdekým od Rolling Stones po Captaina Beefhearta. V prestižním žebříčku 100 největších kytaristů světa, vyhlášeném časopisem Rolling Stone, obsadil osmé místo.

Cooder proslul i jako autor filmové hudby a také jako producent a objevitel hudebníků z exotických částí světa. Byl to on, kdo západnímu světu představil fenomenálního malijského kytaristu Aliho Farku Tourého, stejně jako kubánské hudebníky z Buena Vista Social Clubu.

Pravou doménou Rye Coodera ale samozřejmě je jeho vlastní tvorba, tedy alba, podepsaná jeho jménem. A na nich téměř bez výjimky "obdělává pole" různých žánrů americké víceméně tradiční hudby - tu blues, tu folku, tu country, tu rock´n´rollu.

A přesně takové je i nové album, volně provázané příběhem kocoura Buddyho. Všech sedmnáct písní je vesměs autorských (byť některé s využitím lidových nápěvů), působí však velmi autenticky, tak jak tomu jsme u Coodera uvyklí.

Ke spolupráci si Cooder přizval "all stars" muzikantský tým. Na jeho soupisce najdeme například celoživotní propagátory americké lidové hudby, bratry Petea a Mikea Seegerovy.

Nechybějí ani Cooderovi tradiční spoluhráči, bubeník Jim Keltner, pianista Van Dyke Parks či akordeonista Flaco Jiménez. Mezi doprovodnými vokalisty je opět i vynikající bluesman Terry Evans, kterého jsme jako sólistu nedávno viděli v Praze. Z jazzového světa zase přišel vibrafonista Stefon Harris.

Cooderovo album ovšem není jen tak obyčejný revival. Koresponduje se současným trendem, který v jisté výseči americké hudby můžeme sledovat: jedná se o další vlnu návratu ke kořenům, která má nejen hudební, ale i politický rozměr.

Američtí tvůrci vidí jisté paralely dnešního světa s dobou, kdy se formovalo to, čemu dnes americká hudební tradice říkáme, ať už mluvíme o hudbě vyloženě lidové, nebo o písničkářích typu Woodyho Guthrieho.

Stejně jako Bruce Springsteen nebo Neil Young hovoří Ry Cooder prostřednictvím "starých" obrazů ve skutečnosti o dnešku. Dělá to ale tak nenásilnou formou, že jeho album můžeme vnímat různými způsoby. Klidně i bez těchto souvislostí. Prostě jako čistou hudební krásu.

Ry Cooder - My Name Is Buddy
Nonesuch/Warner Music, délka CD 70:50
Hodnocení iDNES.cz: 90 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mig 21
Jen na Okoři se mohlo stát, že se Macháček ráno probudil vedle Hapky

Pro koho by bylo sobotní vystoupení Robbieho Williamse v pražských Letňanech příliš masovou akcí, nebo by se chtěl naopak před večerním koncertem hudebně...  celý článek

Ivan Král (Metronome festival, Praha, 26. června 2016)
Ivan Král chystá české turné. Nabídne i písně, které hrál s Iggym Popem

Většinou u nás koncertuje jen jednou do roka a jeho živá vystoupení bývají velkým zážitkem. O tom se ostatně mohli přesvědčit například návštěvníci loňského...  celý článek

Mezi hlavní hvězdy 14. ročníku festivalu patřili američtí Ghostface Killah.
Šestnáctý Hip Hop Kemp uvítá legendu. Peníze v hotovosti nepotřebujete

Po multižánrovém Rock for People se do Festivalparku v Hradci Králové stěhuje úzce zaměřená přehlídka Hip Hop Kemp, největší svého druhu v Česku.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.