Na první návštěvu Prahy v září 1993 Salmana Rushdieho pozvalo Helsinské občanské shromáždění. V rámci neoficiálního programu ho přijal prezident Václav Havel, sympatizující s ním ze spisovatelské kolegiality a lidské solidarity.
Přítel Havel, pragmatik Klaus
Havel považuje podporu Rushdiemu jako podporu hodnot spravedlnosti a práva, na nichž stojí evropská tradice. Již v roce 1990 byl mezi 160 světovými spisovateli, kteří podepsali prohlášení mezinárodního výboru na obranu britského autora. Podporu svého přítele Rushdie velmi oceňuje. Tehdejší premiér Václav Klaus reagoval na Rushdieho návštěvu pragmaticky, veden zájmem o uchování dobrých vztahů s Íránem spisovatele nepřijal.
|
Salman Rushdie |
| Narozen: 19. 6. 1947 v Bombaji, Indie |
| Britské občanství: od roku 1964 |
| Vzdělání: Cambridge, Velká Británie |
| Praxe: spisovatel, novinář, kulisák, herec, reklamní textař |
| Bydliště: New York (od roku 2000) |
| Hlavní díla: Grimus (1975), Satanské verše (1988), Děti půlnoci (1981), Hanba (1983), Maurův poslední vzdech (1995), Země pod jejíma nohama (1999), Zuřivost (2001) |
Rushieho život zásadně změnila fatva, nábožensko-právní dobrozdání, které má hodnotu právního prohlášení, vyhlášená 14. února 1989 zakladatelem islámské republiky, íránským duchovním vůdcem ajatolláhen Chomejním. Vynesla nad spisovatelem ortel smrti za rouhačský román Satanské verše, který v očích íránského šíitského konzervativního kléru hanobí Korán a Proroka, a zařadila Rushdieho mezi nepřátele islámu. Klatba postihla nejen autora, ale i překladatele a vydavatele Satanských veršů, z nichž mnozí překlad či vydání románu nepřežili. Rushdiemu nepomohly ani omluvy muslimům, ani přestoupení na islám, ani peněžitý dar na pomoc íránským obětem zemětřesení.
Vyhnanství v Británii
Román odsoudila i většina muslimských zemí. Odsouzenec k životu psance v hluboké ilegalitě na britských ostrovech pod ochranou Scotland Yardu se v letech 1989 až 1998 více než třicetkrát přestěhoval. Náklady na jeho ostrahu dosahovaly jednoho miliónu liber ročně. Snahy oficiálních i neoficiálních osobností i mezinárodních institucí o podporu Rushdiemu vyvolávaly silnou nelibost Íránu. Reagoval omezováním obchodních a politických styků se státy, které sympatizovaly s autorem a upozorňovaly na porušování lidských práv v zemi.
Tři miliony dolarů za vraždu Rushdieho
Rushdie se od rozhodnutí íránské vlády objevuje na veřejnosti častěji, hodně cestuje, bez ochránců se však neobejde. Pro íránské konzervativní duchovní a pazdarány, elitní ozbrojené oddíly zvané Strážci revoluce, je Chomejního fatva nezrušitelná a Rushdie, ať se nachází kdekoli, musí čekat smrt. Stejně tak platí odměna 2,8 milionu dolarů za vraždu Rushdieho, kterou vypsala íránská nevládní charitativní Nadace 15. chordád, financovaná vysokým duchovenstvem, obchodníky a islámskými fanatiky.
 Salman Rushdie v Praze. |
 Salman Rushdie v Praze. |
 Salman Rushdie v Praze. |
 Salman Rushdie v Praze. |
 Salman Rushdie v Praze. |
