Milovníci Hvězdných válek mají výjimečnou šanci. Pokud budou vytrvale obléhat pražský hotel Four Seasons, možná zahlédnou hrdinku vesmírné ságy Natálii Portmanovou, představitelku královny Amidaly.
Americká herečka se už včera chystala v Praze na dnešní premiéru filmu režiséra Miloše Formana Goyovy přízraky, ve kterém představuje modelku slavného malíře.
Kino plné hvězd
A na červeném koberci před vícesálovým kinem Slovanský dům nebude sama, i když se původní plány premiérové sestavy poněkud změnily. Nepřijede představitel Goyi švédský herec Stellan Skarsgard, který byl před pěti lety hostem karlovarského festivalu a nyní v zámoří natáčí nový projekt Downloading Nancy.
Omluvil se také jiný host známý už z Karlových Varů, oscarový producent nejen Formanových děl Saul Zaentz. Zato však dorazil jeho bratr Paul Zaentz, který měl u Goyových přízraků na starosti výkonnou produkci a předtím se podílel třeba na snímcích Talentovaný pan Ripley, Anglický pacient nebo Nesnesitelná lehkost bytí.
Chybět nebude samozřejmě Forman, který už nějaký čas zkouší pro pražské Národní divadlo jazzovou operu Dobře placená procházka. Přijde český autor filmové hudby Varhan Orchestrovič Bauer a včera večer se očekával ještě příjezd scenáristy Jeana-Clauda Carriera a herce Javiera Bardema, jenž v příběhu z dob inkvizice představuje Goyova protihráče, mnicha Lorenza.
Fanoušci mohou hosty vyhlížet už vpodvečer, protože premiéra začíná v devatenáct hodin; před promítáním pak tvůrci svůj snímek osobně uvedou. Ani v publiku zřejmě nebude nouze o známé tváře.
Distribuční společnost Hollywood Classic Entertainment totiž pozvala na premiéru zástupce politické scény i umělce, mezi nimi například zpěváka Karla Gotta či herce Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera, kterým Forman v novoročním rozhovoru pro MF DNES žertem přidělil ve fiktivním filmu z národních dějin role Gottwalda a Slánského.
Od zítřka vstoupí Goyovy přízraky do pětadvaceti kinosálů v Česku, čímž získají režisérovi krajané slušný náskok před jinými zeměmi. Až dosud se film promítal jen na místě svého vzniku ve Španělsku, kde měl loni na podzim světovou premiéru, a pak v Německu a Rakousku. Další evropské státy si ještě počkají: Švédsko do půlky února a Finsko, Norsko, Nizozemsko či Itálie až do začátku dubna.
V hlavní roli doba
Malíře Franciska Goyu, považovaného dnes za stvořitele moderního umění, zastihuje příběh v roce 1792, kdy pracoval pro španělský královský dvůr. Tehdy mu stojí modelem jeho mladičká múza Ines, která je však inkvizicí obviněna z kacířství a na dlouhá léta uvězněna. Až postupně Goya zjišťuje, co dívku v žaláři potkalo a jak se na jejím údělu podepsal fanatický mnich, jehož portrét malíř vytvořil.
S osudy tří postav si pohrává proměnlivé politikum éry, kdy se Evropou šířila Francouzská revoluce slibující svobodu. „Jenže namísto skutečného osvobození Španělska nasadil Napoleon na španělský trůn svého bratra, a ten tam zůstal až do doby, kdy přišli Britové v čele sWellingtonem, vyhnali Francouze a obnovili ve Španělsku monarchii. Velice zajímavé období,“ shrnuje Forman.
S Carrierem se shodl, že pro příběh z těchto časů bude Goya, jenž se narodil dlouho před Francouzskou revolucí a zemřel dlouho po ní, ideální postavou zaznamenávající dějiny do obrazů. „Maloval krále a královny, jejich děti a celé rodiny u dvora, ale současně zachytil obyčejný život ulic a taveren. Udělal portrét jednoho z inkvizitorů či Napoleonova bratra, stejně jako obrazy vojáků. Rozuměl srdci všech. Nechtěl se plést do politiky, jen malovat,“ říká Carriere, jehož Goyovy přízraky vycházejí v Česku i knižně.
