Zcela symbolicky promítáním britského snímku Bingo!, v němž zanedbaná herna bojuje o svou holou existenci a proti hrozící demolicí, zakončili pořadatelé dvoudenní filmový festiválek v kině v Roztokách u Prahy. Touto akcí se totiž Roztočtí rozloučili s budovou tohoto jediného kina ve svém městě, neboť ode dneška jej čeká demolice skutečná, nikoliv filmová.
„Proč jsme se přišli podívat? Taky trošku z nostalgie. V Roztokách jsem se narodila a často jsme sem chodili,“ říká Marie Ratiborská postávající s manželem ve foyeru kina. Manželé byli jedněmi z téměř tří set padesáti diváků, kteří si v pátek a v sobotu cestu našli aspoň na jeden z pěti filmů cestu.
Na podmínkách, v nichž se festiválek nazvaný Poslední kotouč konal, byla blížící se demolice znát. V objektu se rok a půl nepromítalo, a tak měli pořadatelé spoustu práce vyhřát alespoň samotný sál. Tam také bylo nejsnesitelněji - mohutný teplomet jej vyhřál na celých osmnáct stupnů Celsia. V předsálí a ve foyeru u pokladen však bez zimní bundy vydržel jen málokdo a všem šla pára od pusy.
„A také nejde voda. Ale na záchod můžete, jsou tam připraveny kbelíky naplněné vodou. A také se nesmí kouřit, protože by nebylo čím hasit,“ upozorňoval jeden z moderátorské dvojice před začátkem sobotního podvečerního promítání.
Pořadatelé se příliš svým názorem na zbourání jediného kina v Roztokách netají. Na panelu vedle pokladny tak visí ironický plakát „Připravujeme: Demolition Man“ s poznámkou „Live“. Na druhém panelu je velkými písmeny napsáno „Kino končí. Co vy na to?“ s připojeným sešitem formátu A4 a propisovací tužkou. Místní obyvatelé a návštěvníci kina však příliš chuť či odvahu podělit se o svůj názor neměli - v sešitě totiž nebyla ani čárka.
Festival zorganizovali pořadatelé, kteří se nechtějí smířit s neexistencí kina v Roztokách, velmi narychlo - za dva týdny. „Definitivně jsme se rozhodli den před Vánocemi. Původně jsme si mysleli, že demolice bude až na jaře a chtěli jsme akci uspořádat kvůli počasí později. Ale najednou jsme měli jen dvě možnosti - uspořádat jej v tomto šibeničním termínu, anebo vůbec,“ říká jedna z organizátorek celé akce Jarmila Skružná, civilním povoláním odborný pracovník v botanické zahradě v Praze-Troji, nyní na mateřské dovolené.
„Snažili jsme se vytvořit iluzi fungujícího kina, alespoň na dva dny. Co se týče programu, chtěli jsme, aby přilákal co nejvíce lidí, takže v něm je pohádka pro děti, detektivka i alternativa,“ dodává organizátorka.
Kino i s pozemky před nedávnem koupila soukromá firma a ta se rozhodla objekt zbourat a na jeho místě postavit novou moderní zástavbu. Zda-li však v ní bude mít své místo i kinosál, nikdo příliš neví. Projekt totiž ještě radnice neschválila.
„To, že zmizí tato nevzhledná budova, ještě taková tragedie není. Horší je, že zmizí jediné městské kino. A Roztoky už nikdy podle mne nebudou mít prostředky na to, aby si třeba někdy v budoucnu pořídilo vlastní kino,“ míní Skružná, podle níž by měl být v nové zástavbě i nějaký multifunkční sál, který si však město bude muset zřejmě půjčovat za komerční nájemné. „A to ještě vůbec není jisté, zda v nové stavbě nějaký kinosál bude,“ podotýká organizátorka.
Publikum festivalu se skládalo převážně z mladých lidí. Ale ani ti starší z obyvatel Roztok nejsou zcela smíření s tím, že město nebude mít kino.
„To už tady nebude nic, žádná kultura,“ říká posmutněle Marta Kubečková z nedalekého obchodu s potravinami. „Kino mělo zůstat. Náš kluk s holkou tady chodili často, a teď budou dojíždět do Prahy,“ souhlasí Lenka Vidímová, jež v parčíku na náměstí venčí svého pejska.
