Jako by se vrátila vaše dávná přítelkyně. Od posledního setkání uběhlo hodně času, ona je strašně potlučená a zbědovaná, sem tam má průstřel, ale žije. Je to velká úleva. A zároveň smutek. Protože dobře víte, že dnes ji vidíte naposledy. Že se víckrát už nevrátí, i když přežije. Vítej zpátky, Lisbeth Salanderová.
Poslední setkání
Švédský novinář a spisovatel Stieg Larsson napsal trilogii Milénium, pojmenovanou podle časopisu, který vydává její hlavní hrdina Mikael Blomkvist, krátce před svou předčasnou smrtí.
Pracovat začal i na čtvrtém díle, ten však není kompletní a vzhledem k dědickému řízení o Larssonově pozůstalosti to zatím ani nevypadá, že by torzo vyšlo. Právě vycházející třetí díl, nazvaný v češtině Dívka, která kopla do vosího hnízda, je tedy to poslední, co si od Larssona může čtenář přečíst. A je to velká škoda, protože málokdo umí detektivky a špionážní romány tak dobře jako on.
Ano, třetí díl Milénia je opravdu spíš špionážní román než detektivka. A místy, ač je to opět fascinující čtení, které nedovolí se odtrhnout, je to i na škodu. Když se totiž do případu vloží švédský (až příliš charakterní) premiér, získá čtenář pochybnosti o věrohodnosti vyprávění. I když je švédská demokracie o hodně úrovní výš než ta středoevropská, snaha o ututlání skandálního případu z nejvyšších míst by i tady byla bezpochyby očekávatelná.
Po pár stránkách se však Larssonovi podaří znepokojení čtenáře alespoň trochu rozptýlit – strhující popis vývoje událostí ho nese jako zuřivá vlna až k rozuzlení. A to přichází skutečně až na závěrečných stranách, Larsson umí šponovat nervy svých čtenářů až do posledního řádku.
Číst Dívku, která kopla do vosího hnízda, je možné i bez znalosti dvou předchozích dílů, příběh sám drží pohromadě, nicméně by se tím čtenář připravil o rozkoš z toho, že ví, že zná background, že hlavní postavy jsou už téměř jeho přátelé. Bylo by to jako číst nejdříve třetí díl Pána prstenů. Ostatně podobnou paralelu je možné proložit i prvními díly Milénia – kniha Muži, kteří nenávidí ženy coby první část trilogie byla vlastně takovým Hobitem, tedy čtivým dobrodružným příběhem, za nímž mohl čtenář jen tušit systém, povýšení jednotlivostí na obecný morální rozměr, rozpětí dalších událostí, ale v celé své šíři se zjevily teprve v dílech dalších.
Předchozí dílyMuži, kteří nenávidí ženy Novinář Mikael Blomkvist dostane za úkol vyšetřit případ čtyřicet let starého zmizení vnučky průmyslníka Vangera. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, svéhlavou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Dívka, která si hrála s ohněm Dva novináři jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Lisbeth Salanderové a policie ji za výrazné mediální podpory označí za nebezpečnou sadistickou lesbičku. |
Larsson dokáže mistrně ještě něco – kromě stavění mimořádně komplikovaných příběhů, do nichž je zapleteno minimálně dvacet důležitých postav, z nichž každá má načrtnutý logický charakter a možnosti jednání, je to právě morálka, která v jeho knihách obíhá jako krev v těle. Jeho hrdinové netrpí vlastně žádnými lidskými malostmi (až na Blomkvistovo sukničkářství, které je však vždycky transparentní), není tu žádná lenost či lajdáctví. Dotahují věci do konce, protože je k tomu žene jejich nadlidská touha vyřešit případ, sepsat příběh, prokázat vinu či nevinu.
Navíc umí jako málokterý autor-muž stvořit tolik odlišných ženských hrdinek, vystavět na nich obrovský příběh, nechat je ten příběh táhnout a umožnit jim vítězit. Larsson pochopil, co je to emancipace a jak nízký je machistický přístup ke světu.
Svět, kde spravedlnost nakonec zvítězí
Příběh? Není možné jej zde obsáhnout. Lisbeth Salanderová, kterou jsme opustili na konci druhého dílu s prostřeleným mozkem napůl zahrabanou v hrobě, přežila a svůj boj chce dotáhnout do konce.
Mikael Blomkvist, který jí zachránil život, bojuje nejenom za ni, ale i za zveřejnění celého případu tajného agenta Zalaščenka. Proti němu stojí členové Zalaščenkovy sekce, státní zástupce i někteří policisté.
Erika Bergerová opouští Milénium, do vyprávění se dostává epizodní příběh, který ji spojí s Lisbeth, uprostřed špionážních komplikovaností potěší čtenáře konkrétností a spádem. Jedinečně napsaný je pak soudní dialog.
4. díl?Měsíc před smrtí Larsson v e-mailu příteli sdělil, že čtvrtý díl Milénia má hotový začátek a konec, střední část musí dopsat. |
Dívka, která kopla do vosího hnízda je strhující, stejně jako byly dva předchozí díly. Těžko si představit větší rozkoš než si vzít týden volno, uvařit si do termosky kávu, namazat si do zásoby dost obložených chlebů, zalézt do postele a z nočního stolku brát jeden díl po druhém a nořit se do čtení. Jen ten návrat ze světa, v němž spravedlnost a čest nakonec vždycky zvítězí, je poněkud hořký.
Stieg Larsson - Dívka, která kopla do vosího hnízda
Překlad Azita Haidarová. Host, 688 stran, cena 399 korun
Hodnocení MF DNES: 80 %