Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každý fyzik nemusí být jako Sheldon, říká spisovatel Paolo Giordano

  16:59aktualizováno  16:59
Italský spisovatel a bývalý teoretický fyzik Paulo Giordano v Praze představil svůj třetí román Čerň a stříbro. Svou spisovatelskou kariéru rychle odstartoval v roce 2008, kdy svět očaroval knihou Osamělost prvočísel. Bylo mu 26 let a jeho život ještě směřoval ke kariéře teoretického fyzika.

Paolo Giordano v Praze | foto: Roman Souček

Jak šly skloubit dva na první pohled rozdílné světy, tedy fyziky a literatury?
Upřímně jsem se je nikdy nesnažil nějak spojovat. Bylo však velmi únavné dělat obojí, protože jsou to práce, které vyžadují vysokou míru soustředěnosti a hodně času. Musel jsem si vybrat. A psaní vyhrálo. Ta prostředí se zase tak nevylučují. Fyzici jsou velmi tvořiví lidé s obrovskou fantazií a spousta z nich má ještě vedlejší aktivity, ve kterých vyniká.

Takže si je nemusíme představovat jen jako hrdinu z Teorie velkého třesku Sheldona Coopera?
Někteří takoví jsou. Existují univerzity a pracoviště, kde fyzici mají sklon k určitým zvláštnostem. Jde o lidi, kteří žijí mimo konvenční schémata. Je zajímavé se mezi nimi pohybovat, dokud si je člověk těch jejich zvláštností vědom. Když to přestane vnímat, je zle. Zčásti proto jsem tu profesi také opustil.

Spousta kritiků v začátcích prorokovala, že se v budoucnu literaturou neuživíte a zůstanete už navždy ve stínu úspěchu Osamělosti prvočísel. Nebál jste se toho sám?
Myslím, že jsem z toho stínu pořád ještě nevystoupil. Ta kniha měla obrovské štěstí. Spíše než aby mi ublížila, pomohla mi v psaní dalších. Všechno má svůj rub a líc a já jsem za to rád.

Většina vašich hrdinů žije bohatým vnitřním životem. Jde o komplexní charaktery. Nesou si v sobě často spoustu bolesti. Jak náročné je takové postavy vymyslet?
Je to asi nejnáročnější, ale i nejnádhernější část mé práce. Někdy trvá i roky někoho takového vytvořit. Nosím si postavu dlouho v sobě a teprve pak ji zasazuji do příběhu.

Když jsme u příběhu – netajíte se tím, že vaše romány jsou z velké části autobiografické. Myslíte děj, nebo jednotlivé postavy?
To je dobře, že se ptáte. Lidé to často nerozlišují. V mých knihách jsou to většinou postavy, atmosféra a místa, co je autentické. Skoro nikdy nejde o příběh. S výjimkou knihy Čerň a stříbro, kde jsou části, které přesně odpovídají skutečnosti. Ale zbytek toho, co postavy zažívají, to je čistě invence.

Vaše okolí se v těch postavách určitě poznává. Jak lidé reagují?
Reakce jsou většinou příšerné. Nikdo není spokojený s tím, jak je v knize ztvárněn. Ať už jde o kladnou, nebo zápornou postavu. Často tu podobnost po přečtení knihy ignorují a dělají, že si toho nevšimli.

Je něco, co byste ze životů svých bližních v knize nikdy nezmínil?
Nikdy bych nenapsal něco, co by mělo dopad na reálný život osoby, kterou jsem se inspiroval. To je hranice, která by se neměla překračovat. Jednou se mi to stalo a už bych to nikdy neudělal.

Autor:


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.