Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Depp: Musel jsem přijít na to, jak se hraje normálnost s velkým N

Exkluzivně   15:13aktualizováno  15:13
Kloboučník, Wonka, Střihoruký Edward: role Johnnyho Deppa, to jsou většinou samé vyšinuté bytosti. Ve filmu Cizinec, kde hraje s Angelinou Jolie, po dlouhé době představuje "obyčejného" člověka. A byl z toho trochu nesvůj. "Bál jsem se, jestli ještě dokážu být normální," řekl, když film uváděl v Evropě.

Jaké to bylo, být ve filmu normální?
Příjemná změna, řekl bych. Jen jsem musel přijít na to, jak se taková normálnost s velkým N vlastně hraje.

DEPP SE ZACHECHTAL...

... a já si oddechla

Viděla jsem ho dvakrát. Pokaždé přišel (výrazně) pozdě, pokaždé mluvil hrozně potichu a oči skrýval pod modravými skly brýlí. Taky ho pokaždé obklopovala neproniknutelná suita agentů a asistentů, nebo spíše agentek a asistentek a já měla neodbytný pocit, že Johnny Depp je prostě jenom další hvězda, která bere novináře jako obtížný hmyz. Pak padla první otázka, zachmuřený Depp se zachechtal a já si oddechla. Dokonce tak, že jsem se po skončení oficiálního povídání odvážila říct hrdinovi svých milovaných burtonovských filmů o podpis. Ano – navzdory zákazům i agentkám. A dostala jsem ho. S věnováním a pěti minutami povídání navíc. Takže si pamatujte: fanoušci Tima Burtona mají u Johnnyho Deppa vždycky přednost.

Co jste zjistil?
Že se musím zaměřit na detaily, protože právě ty dávají tvář i jinak zcela nevýrazné osobě. Navíc jsem se snažil hledat inspiraci kolem sebe. Znám mraky takzvaně obyčejných lidí, na kterých mě fascinuje, že v sobě vedle normálnosti mají i něco zcela mimořádného.

V jakém smyslu?
Tak třeba znám chlápka, který hodně cestoval. Ale ne jako vy nebo já, vybíral si jen místa, která se jmenovala stejně jako on. Bral ulice, města, ale například i kavárny, prádelny, knihkupectví, prostě cokoli, co znělo jako jeho příjmení. Jinak normální člověk, ale pro mě byl tou nejpodivnější bytostí pod sluncem. A když už jsem u toho, taky mě baví muži, kteří si posedle opečovávají vous a mají k němu vztah málem jako k dítěti, vytvoří si z něj umělecké dílo.

Tak proto nosí filmový Frank ten divný porost na bradě.
Ten porost, jak říkáte, mi neskutečně pomohl. Chlap, který má na bradě něco, co udržuje pečlivěji než trávník na předměstí, to už je hodně velká osobnost. Něco ho k tomu musí ponoukat a právě na tom něčem můžu začít stavět. Neboli i díky tomu porostu, jak říkáte, jsem mnohem plastičtěji viděl, koho vlastně hraju.

Byly ty fousky vaše?
Takové bych nikdy nevypěstoval. Bradku mi každý den lepili.

Poprvé s Angelinou

Jak na vás zapůsobila Angelina Jolie, s níž jste točil poprvé?
Šokovalo mě, jak náročný život vede. Je neustále pod dohledem médií, ona, Brad a celá její rodina. To je šílené. Ne že by se o mně nepsalo, ale aby mě sledovali takhle nepřetržitě a zblízka, to už beru jako extrém.

Překvapila vás v něčem?
Po pravdě, ona mě nemohla překvapit, protože jsem ani netušil, co od ní mám čekat. O lidech, jako je Angelina, si totiž dopředu nemůžete myslet vůbec nic. Nekupuju si bulvár ani se nedívám na pořady o hvězdách, a přesto se ke mně o dvojici Brad a Angelina leccos dostalo. Ti dva jsou všude. O to těžší je udělat si na ně vlastní názor.

Co jste se tedy o Angelině dozvěděl?
Zapůsobilo na mě, jak si i pod tím tlakem dokáže uchovat zdravý rozum. Je to rozumná, sebevědomá, milá, vtipná, chytrá, bystrá a pečující žena. Drží si nadhled a prostě žije. Když ji sledujete, jak si hraje s dětmi, je to jednoduše máma. Úplně normální a navíc krásná máma.

Prý jste si nejvíc notovali právě u dětí.
To je pravda, děti byly téma, přes které jsme se snáz dostali dál. I já měl děti s sebou a byl jsem rád, že se její Maddox rychle skamarádil s mým Jackem. Pomohly jim v tom videohry – jednu zapnuli a už jsme je neviděli.

A jaká je Angelina herečka? Sedli jste si?
Mám z naší spolupráce dobrý pocit. Angelina je velmi pohotová, zareaguje v podstatě na cokoli a ještě něco přidá. Navíc má stejně ujetý druh humoru jako já. Pravidelně se stávalo, že jsme se u něčeho zasekli a dlouhé minuty se jenom smáli.

Nepocítil jste kvůli ní větší tlak?
Nijak extrémně. Sice jsme měli paparazzi neustále v patách, ale zároveň nás nijak neobtěžovali. Bylo to spíš úsměvné. Popíšu vám to: ráno vstanete, dáte si kafe, kouknete na teploměr – pěkné, pětatřicet, to bude fajn den, řeknete si. Vyjdete ven, chytnete loď a jedete do práce. Takové běžné ráno, jaké znáte i vy. Jen s tím rozdílem, že místo v taxíku sedíte ve člunu a za tím vaším jedou ještě další tři, všechny obsazené fotografy. Vědí, že neuloví ani jeden zajímavý záběr, ale jsou tam. Kolikrát jsem přemýšlel, proč vlastně, že se jim to ani nemůže vyplácet.

Z natáčení filmu Cizinec

Z natáčení filmu Cizinec

K čemu jste došel?
Že je to taková hra. Že nám tím dávají najevo: Jsme tu, nikam jsme nezmizeli. Každopádně s námi dokázali strávit den – kamkoli se člověk podíval, viděl objektiv. Ale nevnímal jsem to jako stres, spíš jsem se dobře bavil.

Zázračné pyžamo

Jako Frank běháte v jedné scéně po střechách jen v pyžamu, tak se musím zeptat: V čem spíte?
A víte, že to je docela osobní otázka? (smích) Ne, dobře, já vám odpovím. Rozhodně nejsem pyžamový typ či jak se tomu říká. To ale neznamená, že bych pyžama zavrhoval. Mám sklony k nespavosti, někdy je to krušné, určitě to taky znáte. No a kolega Julian Schnebal, s nímž jsem udělal pár filmů, mi jednoho dne přinesl takové to klasické velké bavlněné pyžamo se slovy: Mám pro tebe řešení. A opravdu, když jsem si ho oblékl, spal jsem dvanáct hodin v kuse! Bylo to jako zázrak. Ale pozor, pyžamo je sice fajn, ale nesmíte ho nosit pořád – pak byste si zvykla a už by to nefungovalo.

Zaujalo mě také, že ve filmu kouříte elektronickou cigaretu. Oblíbil jste si ji?
Víte, k tomu mám dost vyhraněný vztah. Nesmíte si zapálit doutník, natož cigaretu, ale stačí, když vezmete nějakou ruličku, vložíte do ní pár plíšků, baterku a něco na výplň a když to celé zapnete, můžete v tom kouřit cokoli, jakoukoli chemikálii. Nevadí to. Pak ji prostě jen vypnete a je to.

Máme se připravit, že teď elektronické cigarety zaplaví hollywoodské filmy?
Protože je to ta nejpodivnější věc, jakou jsem kdy viděl, tak pevně doufám, že ano. (smích)

Většinou hrajete spíš intelektuální typy hrdinů. Nelákalo by vás někdy něco akčnějšího? Třeba James Bond.
Bondovek a akčních filmů vzniká dost i beze mě, zatímco filmů s civilními hrdiny je málo. Navíc mě osobně mnohem víc baví vymýšlet, jak jedná pan Normální, když zpanikaří. Superhrdina by byl na vrcholcích střech jak doma, on ne. Tohle jsem zkrátka víc já.

Což mi připomíná, že jsem o vás nikdy nečetla, zda se věnujete nějakým sportům.
Myslíte aktivně? Já sporty spíš sleduju, než dělám. Od dětství fandím klubu Miami Dolphins, těmhle fotbalistům budu věrný za hrob. A zajímá mě i evropský fotbal. Tím se sporty končím, pardon.

Taky máte kapelu. Nepřesedláte ještě na kariéru rockera?
Kdepak! Stále platí, že hudba je má velká láska. Když mi někdo řekne, ať s ním nahraju desku nebo ať ji zprodukuju, rád to udělám. Ale samostatná hudební kariéra, to už je opravdu passé.

Coby žádaný herec jste neustále na cestách. Jak vám takový styl života vyhovuje?
Jsem na něj zvyklý od dětství. Když jsem byl malý, neustále jsme se někam stěhovali. Byli jsme klasičtí nomádi – střídali jsme domy, města, státy. Vlastně nepamatuju den, kdy bychom se nepohybovali. Jako teenager jsem hodně jezdil s kapelou, zkrátka mám tohle cikánské kočování v sobě. Žít jinak bych snad ani neuměl.

Momentálně jste s rodinou ve Francii. Přejali jste něco z francouzské kultury?
Myslíte kromě bordeaux? Protože co jiného potřebujete k životu než dobré bordeaux?! Víte, já to mám trochu jinak. Jsem pořád někde – chvíli v New Yorku, chvíli v Anglii, chvíli v Irsku, chvíli ve Francii. Nemám vztah k jedné zemi, fascinuje mě celá evropská kultura. Na rozdíl od té americké je tisíce let stará, takže když jsem v Evropě, jsem vděčný za pocit, že jdu stejnou ulicí, kudy chodil Hemingway či Baudelaire (vyslovuje s čistým francouzským přízvukem), nebo třeba že si můžu dát kafe u stolu, kde psal knihy James Joyce. Je to inspirující a příjemné. Stejně jako to bordeaux.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z natáčení filmu Jan Palach (19.8.2017)
VIDEO: K Rudolfinu znovu vjely ruské tanky. Točil se Jan Palach

Zástupy turistů přihlížely scéně, kdy na most v centru Prahy vjely ruské tanky. Natáčení filmu Jan Palach dospělo k výjevu z 21. srpna 1968, kdy titulní hrdina...  celý článek

Z filmu Zabiják & bodyguard
RECENZE: Oldman promine, Zabijáku & bodyguardovi vládne spílající Hayeková

Jediným premiérovým soupeřem Svěrákovy novinky Po strništi bos bude v kinech americká akční komedie Zabiják & bodyguard. Hvězdami sice nešetří, zato s akcí i...  celý článek

Josef Abrhám, Ladislav Frej, Miloš Kopecký a Oldřich Kaiser v seriálu Nemocnice...
KOMENTÁŘ: Sanitka, Ordinace. Kolik doktorů je v televizi vážně potřeba

Vypadá to na recidivu vleklé seriálové nemoci, drazí televizní pacienti. V Sanitce se nám doktor Jandera sbližuje s Eliškou, do Nemocnice na kraji města...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.