Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jinou verzi Mnichova znám až díky Zelenkově filmu, říká herec Myšička

  16:59aktualizováno  16:59
Autorský film režiséra Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově, který jde do kin 22. října, spojuje zábavu s polemickým pohledem na takzvanou mnichovskou zradu. Hlavní roli zkrachovalého reportéra, jenž objeví politickou senzaci roku, vytváří Martin Myšička.

Martin Myšička při natáčení filmu Ztraceni v Mnichově | foto: Falcon

Člen souboru pražského Dejvického divadla, který vystupuje v Zelenkových hrách a točil s ním film Karamazovi, představuje v režisérově novince novináře, který odcizí papouška citujícího prohitlerovské a protičeské výroky svého někdejšího pána, francouzského zástupce u podpisu mnichovské dohody Édouarda Daladiera. Vedle smíchu však film nabízí i nový možný výklad Mnichova jako Benešovy diplomatické geniality. „Sám jsem teď rozpolcený,“ přiznává Myšička.

Fotogalerie

Režisér Petr Zelenka přiznal, že všeobecně vžitý pohled na Mnichov 1938 coby zradu mocností změnil až díky četbě historika Jana Tesaře. Jak to bylo s vámi?
Úplně stejně jako u Petra Zelenky. Také jsem tuhle interpretaci neznal, objevil jsem ji až díky našemu filmu a přiznávám se, že na to stále ještě nemám úplně vyhraněný názor. Připadám si hlavně rozpolcený, nicméně už jsem nakloněn spíše té variantě, že v tehdejší bezvýchodné situaci to bylo asi nejmenší zlo ze všech, která se tenkrát rýsovala.

Proč tedy myslíte, že se stále držíme jen školní verze o zradě spojenců a našem odhodlání?
Těžká otázka, také si teď říkám, jestli to v dnešní době už není jen jakási tradice, způsob národní úmluvy. Navíc když se podíváte do ciziny, zjistíte, že téma Mnichova je opravdu mnohem důležitější pro nás než pro jiné země a že cizinci hodnotí tehdejší události z dost odlišného úhlu pohledu, než je zvykem u nás.

Vidíte nějakou současnou ozvěnu či dopad tehdejších událostí z Mnichova?
Uvědomil jsem si to v souvislosti s nynějším konfliktem na Ukrajině - v tom smyslu, že sledujeme všeobecnou opatrnost ze strany různých zemí, jejich strach z jakéhokoli ovlivňování či přímého zasahování.

Snímek Ztraceni v Mnichově sice otevírá hodně výbušné historické téma, ale dělá to s nadsázkou a vtipem na půdě absurdní komedie. Myslíte, že to je schůdná cesta?
V tomhle případě, tedy pro potřeby kinematografie, která zákonitě musí počítat s masovým publikem, je to podle mého názoru zcela namístě. Dokonce to považuji za skvělý nápad, protože prostřednictvím komedie se doklad, jak se rodí národní mýty zrádců i zrádců v uvozovkách, dostane i k lidem, kteří se jinak o dějiny nezajímají nebo je přinejmenším nepřitahují do té míry, že by si sami vyhledali odbornou publikaci.

Dovedete si „případ Mnichov“ ve výkladu, který navrhuje Zelenkova komedie, představit i jako naprosto vážně míněný historický film?
Jistěže by to šlo. Ovšem tady by hrozilo jedno nebezpečí, vážně pojaté historické filmy se totiž vyznačují tím, že doložená fakta leckdy překroutí. Nedělají to z ideových, nýbrž z čistě profesionálních, vypravěčských důvodů, prostě jen proto, aby byl příběh na plátně dramatičtější. A k tomu, aby působil vypjatě, si zase tvůrci zpravidla musí vybrat naprosto jednoznačně, jestli se postaví buď na jednu, nebo na druhou stranu. Nic mezi tím neexistuje.

Což Ztraceni v Mnichově opravdu nedělají.
Přesně tak. Právě na půdě komedie může naštěstí zůstat zachována relativita pohledu. Každý divák si nakonec sám rozhodne, kterému výkladu chce věřit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.