Vrátí se k nám pak ještě 1. listopadu do ostravského Gongu, kde pro změnu vystoupí s Janáčkovou filharmonií. O největším projektu v historii Jaga Jazzist mluví kapelník Lars Horntveth.
Proč jste se po letech rozhodli pro spolupráci s velkým orchestrem?
Už jsme nabídku v minulosti dostali několikrát, ale pokaždé jsme odmítli. Na naší předchozí desce jsme však použili dost orchestrálních motivů. A pak nás jedna novinářka propojila s britskými symfoniky. Kývli jsme a natočili živou desku Live With Britten Sinfonia.
V čem byl největší rozdíl?
V dynamice. Když hrajeme s kapelou sami, používáme počítače a různé automatické bubeníky a všechno je pod kontrolou. S orchestrem to nejde, protože musíme následovat jeho vnitřní rytmus, který je jiný, než jak ho udává automat. Některé písně jsme museli od základu předělat.
Už jste dřív hráli bez elektroniky?
Jaga JazzistExperimentální jazzovou formaci založili bratři Lars a Martin Horntvethové už v roce 1994. Kapela hraje především jejich autorské skladby. Mezinárodní kariéru skupiny odstartovalo album A Livingroom Hush, které vydala slavná značka Ninja Tune. V roce 2002 jej britská vyhlásila jazzovým albem roku. Šlo o druhý počin kapely.  Jaga Jazzist natočili šest desek. Na té aktuální, nazvané Live With Britten Sinfonia se vracejí ke starým nahrávkám, které obohatili britští symfonici. Vstupenky na pražský koncert, který Jaga Jazzist odehrají 3. října ve velké Lucerně, stojí od 550 do 990 korun. Na vystoupení 1. listopadu v ostravském Gongu se lístky prodávají za 590 korun. |
V posledních letech ji využíváme minimálně, jen pro rytmus. A na ten budeme mít celý orchestr, takže takový rozdíl to zas nebude.
Jak se tak velký projekt zkouší?
Právě při zkouškách se některé pasáže ukázaly jako obtížné. Chtěli jsme, aby kapela s orchestrem hrála a zněla přirozeně. Proto jsme písně měnili. Ale ne, že bychom se s každou skladbou trápili. Leckdy nás naopak překvapilo, jak snadno to jde.
Na každé zastávce hrajete s jiným orchestrem. Kolik času zaberou přípravy?
Společné málo. Dohromady máme zkoušku den před koncertem. Už jsme to tak několikrát dělali a věříme, že to bude fungovat.
Nebojíte se, že vám to zkazí?
Ne. Mají noty týdny dopředu. A mají čas zkoušet sami. V orchestrech to tak chodí, působí v nich ostatně muzikanti, kteří umějí hrát rovnou z listu.
Jezdíte k nám na vystoupení docela často. Utkvěl vám obzvlášť některý z koncertů?
Jeden v pražském Paláci Akropolis. Den předtím se nám v Mnichově porouchal autobus. Kvůli opravě jsme se zdrželi, a když jsme dorazili do Prahy, už bylo hrozně pozdě a klub se měl otevírat asi za dvě hodiny. Bylo vyprodáno a my museli strašně spěchat, aby se vše stihlo. Ale nakonec to byl skvělý zážitek. Energii, jež šla z publika, si budu pamatovat asi pořád.
