The Big 0, jak se Orbisonovi přezdívalo, zemřel v roce 1988 ve věku dvaapadesáti let. Krátce před tím slavil svůj úspěšný comeback v superskupině The Traveling Wilburys, ve které byli Bob Dylan, George Harrison, Tom Petty a Jeff Lynne.
Orbison měl významný vliv na své současníky, jako byli například Beatles a Rolling Stones. V roce 1963 měl Orbison podniknout evropské koncertní turné spolu s Beatles, jeho účast se nakonec omezila jen na samotné zahájení. S Beatles zůstali přáteli, zejména s Johnem Lennonem a Georgem Harrisonem.
Orbison přesvědčoval Beatles k turné po Americe. Když potom skutečně přijeli do Spojených států, požádali Orbisona, aby jako manažer zajišťoval jejich turné. Ten ale musel s ohledem na nedostatek času odmítnout.
Na rozdíl od jiných umělců se Orbison dokázal prosadit proti invazi britských kapel ve světových žebříčcích v 60. letech. Jeho singl Oh, Pretty Woman svého času prolomil nadvládu Beatles v žebříčcích Top 10.
V prvních deseti dnech od vydání se prodalo více výlisků než kteréhokoli jiného singlu předtím, celkem pak více než sedm miliónů kusů. Později se tato píseň proslavila ještě jednou, když dala název filmu režiséra Garryho Marshalla Pretty Woman s Julií Robertsovou v hlavní roli, ve kterém zazněla.
Only the Lonely, Crying, In Dreams, Hound Dog Man byly další velké Orbisonovy hity. Ten poslední složil jako poklonu Elvisu Presleymu, který zemřel v roce 1977. Presley byl Orbisonův fanoušek, prý ho dokonce pokládal za nejlepšího zpěváka světa.
