Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Vopěnkova nová planeta vyvolává nepříjemné otázky

  17:51aktualizováno  17:51
Je děsivé vyměnit komfort a technologické vymoženosti za prostředí plné hladu a beznaděje. Přesně to se stalo Danielovi.

Martin Vopěnka | foto: Lukáš ProcházkaMF DNES

O svém románu Nová planeta, který právě vydala Mladá fronta, řekl Martin Vopěnka v jednom rozhovoru: „Oba scénáře, které jsem tu načrtl, jsou podle mého názoru možné. Naše budoucnost, tak jako už naše současnost, bude oscilovat mezi úžasnými možnostmi, které nám stav našeho poznání a naše technologická vyspělost dávají, mezi tupým bezobsažným přežíváním a mezi barbarskou krvavou destrukcí. Eventuálně by se mohl přidat nějaký nový mesianismus. A nikdo nedokážeme odhadnout, který ze směrů převáží.“ Jeho slova, stejně jako kniha, nutí k zamyšlení.

Země zaslíbená – a ta druhá

Název románu doplnil Vopěnka, inspirován biblickým vyprávěním o Josefovi a jeho bratrech, podtitulem Prastarý příběh z daleké budoucnosti. V té budoucnosti, na Nové planetě, vyrůstá Daniel s milujícím a milovaným tatínkem Mariem, astrofyzikem, a poněkud odtažitou maminkou, která vymýšlí geneticky tvořenou potravu. Občas se vídá se třemi nevlastními bratry. Rád se baví výukovými programy perfektně připravenými počítačem a stejně rád se mazlí s virtuálním pejskem Lexíkem. Nová planeta existuje už osm set let. A je skvělá, alespoň pro Daniela, který patří mezi vyvolené.

Starší bratři to asi vidí jinak. Jejich matka, první Mariova žena, odmítla v těhotenství podstoupit genetické testy a synové tudíž spadli mezi takzvané odvrácené. I na dokonalé planetě se přece někdo musí starat o běžný provoz. Například o pohřby, to jest o vysílání zesnulých do vesmírného prostoru, ke hvězdám. Jako dárek k jeho dvanáctým narozeninám slíbí bratři Danielovi, že ho kousíček nad planetární střechu vyšlou. Je to však přísné tajemství.

Nadšený Daniel souhlasí – a probere se na obrovské hromadě mrtvol. Začíná hlavní část jeho příběhu, život na staré Zemi, jehož realita má hodně daleko k té kouzelné virtuální. A chlapec zjišťuje, že skoro vše, co se naučil, mu mezi lidmi, kteří bojují o každé sousto a neumějí číst ani počítat, k ničemu není. I když – přinejmenším dokáže vymyslet a vybudovat záchody, které by tak příšerně nepáchly.

Ráj jen pro někoho

Čtenáři Vopěnkových románů vědí, že autor dokáže napsat příběh, od kterého se nelze odtrhnout. V zásadě to platí i o Nové planetě, třebaže líčení Danielových putování a časté pasáže o jeho touze po tatínkovi a předchozím životě chvílemi působí zdlouhavě; asi by více než šestisetstránkové knize prospělo, kdyby byla o sto stran kratší. Nicméně to nic nemění na skutečnosti, že vzniklo poutavé dílo o lásce nejen milenecké, zradě, ceně vzdělání a odpuštění.

Románů o zpustošené Zemi najdeme ve světové sci-fi spoustu. Ten Vopěnkův je cenný především tím, že nutí k otázkám. Nakolik má privilegovaná skupina lidí právo vytvořit pro sebe nový svět za cenu života miliard lidí toho starého? A nakolik a kdy se ten nový svět začne ve jménu zachování postupně měnit v tyranii? Nakolik a za jakou cenu jsme schopni podlehnout pohodlí na úkor těch druhých? Odpovědi mohou být dost nepříjemné.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Autor thrilleru Ta přede mnou používá pseudonym kvůli předsudkům

Ta přede mnou, tak zní název nové knihy spisovatele J. P. Delaneye, která vévodí edičnímu plánu vydavatelské skupiny Euromedia na léto. Značka Ikar, pod kterou...  celý článek

Z knihy Můj Bataclan
Z teroristů udělal kostlivce se samopaly. Grafik přežil útok na Bataclan

Padesátiletý francouzský grafik přežil v listopadu 2015 teroristický útok na pařížský klub Bataclan. Vyvázl sice živý a zdravý, hrůzný zážitek mu však nešel z...  celý článek

Ukázka z filmu Václava Matějky Anděl s ďáblem v těle
Američtí vojáci Čechy učili jak tančit boogie-woogie, vzpomíná režisér

Jihočeských městeček, která osvobodili američtí vojáci, by se našlo víc, ale jen v některých naučili tamní rodáky tančit boogie-woogie. Alespoň to píše režisér...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.