Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Román, který musel čekat třicet let

  1:00aktualizováno  1:00
"Češi, čtěte!" Takto vyzývá páska na přebalu knihy slovenského spisovatele Rudolfa Slobody (1938–1995), jejíž rukopis byl po třicet let považován za ztracený.
Knihy, literatura - ilustrační foto

Knihy, literatura - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Dílo nazvané Láska ve slovenštině vyšlo teprve před čtyřmi lety, v českém překladu dramatika J. A. Pitínského, s předmluvou A. J. Liehma a doslovem Ľubomíra Feldeka je vydává nakladatelství Větrné mlýny.

Autor knihu označoval za román, i když formální podobou se blíží spíše deníkovým zápiskům, niterným úvahám, které roznítí denní asociace, náhlé vnuknutí, literární inspirace, ale třeba i rodinná hádka.

Mnohé je skutečnost, která se však jen obtížně rozlišuje od vzpomínek, představ a zejména snů, kterých si Sloboda vážil více než smyslu pro krásu či náboženství – sen  totiž učí "spojovat všechny se všemi, sen vtěluje mrtvé, které jsme třeba neměli rádi, do postav, které rádi máme."

Publicista Liehm zmiňuje spisovatelovu zprávu slovenské redaktorce, v níž se vyjadřuje o vzpomínkovém románu, spojujícím sny a skutečnost: "Keďže nebudem presně určovať, čo je sen a čo nie, umožní mi to zájsť do minulosti, kedy chcem, nadávať, na koho chcem, nebudem žalovateľný. Tak si môžem niečo dovoliť aj o intímnych veciach, ktoré som doteraz predsa len nemal odvahu zverejniť."

Původní název knihy byl Pamäti. Svoboda rukopis nabídl bratislavské Smene, která jej z ideologických důvodů odmítla. Zklamaný autor pak daroval jediný exemplář polské přítelkyni Ewě Márii Huncové, která ho po letech zpřístupnila. Název Pamäti však mezitím Sloboda použil pro jiné své dílo.

Román není lehkým čtením, zpochybňuje mnohé z jistot, soudy jsou pronikavé a často též provokativní. Určitým svým aspektem, totiž až zničující náročností k sobě samému a urputnou snahou "rozšířit hranice svého ducha", upomene na zápisky holandské Židovky Etty Hillesumové. Sloboda lituje nešťastníky, kteří neokusili chuť myšlenky: "Jak krásné je neštěstí a ústrky, když nám přitom běhají v hlavě dobré věty."

Románem proniká Slobodův osobní vztah k víře a Bohu, komplikovaný "pohanským hukotem větru", návaly vzteku, přiznanou neschopností polepšit se a odpustit. "Nikdy jsem neměl výčitky svědomí. Cítil jsem, že mě Bůh takto nutí ke styku se světem, který je z jeho vůle takový, jaký je. Nevěděl jsem ještě, že se má láska upře k jedinému člověku, totiž k dceři: neměl jsem ani potuchy, že lidská láska je silnější než jakýkoliv strach před věčnými tresty."

Sloboda, který se za socialismu i kapitalismu potýkal s chudobou až bídou, po několika neúspěšných pokusech zvolil dobrovolnou smrt. "Jak je směšné, když někdo v době, kdy přemýšlím, jestli se nezabiju, jede do Budapešti a tam pookřeje. Jaká tupost těch věčných optimistů, kteří nedovedou přijmout do své duše pořádný smutek!" poznamenal k bojům se sebou, k zápasům o naději.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Somálská sprinterka Samia Júsuf Omarová v cíli olympijského závodu na 200 metrů
RECENZE: I uprchlík je člověk, líčí tragédie somálské běžkyně

Uprchlická krize už dávno neplní jenom stránky novin, pronikla i do literatury. Na útěku je i hrdinka právě vydaného komiksu Sen o olympiádě. Autorem scénáře i...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.