Rok kohouta: chůze minovým polem

  11:39
Tereza Boučková, dosud autorka krátkých, mozaikovitě stavěných próz, vydala román Rok kohouta, svoji nejrozsáhlejší a nejčtivější knihu.

Tereza Boučková - ze křtu knihy Rok kohouta 22. 4. 2008 v Paláci knih Luxor | foto: Jovan Dezort

Roku kohouta si Tereza Boučková uchovává svoji už tradiční autobiografičnost, patrnou od debutu Indiánský běh, který před dvaceti roky publikovala v samizdatu.

Vyhraněná poetika lapidárně za sebe kladených odstavců, kterou lze přirovnat ke scenáristickému sledu obrazů, jež nemají být natočeny, nýbrž byly už reálně odžity, se objevovala i v následných autorčiných textech – Končiny štěstí, končiny ticha, Krok sun krok…, Křepelice, Když milujete muže.

Poslední zatím publikovanou prózou Boučkové byl před deseti lety titul Krákorám. Od té doby tiskla fejetony (shrnula je do svazku Jen si tak trochu schnít, 2004), napsala scénář k filmu Smradi (2002) a dokončila dosud nerealizovaný scénář Zemský ráj to na pohled.

V čínské astrologii existuje tucet znamení podle zvířat (krysa, buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes, vepř). Roky periodicky plynou ve znamení těchto tvorů.

Boučková se narodila v jednom roce zasvěceném kohoutovi (1957) a s jiným rokem kohouta (s tím, který připadl na 9. února 2005 až na 27. ledna 2006) se časově v zásadě kryje její deníkovědokumentaristický román, byť přímo nemá formu deníku ani není přísně dokumentaristický (jména a názvy spisovatelka nejednou změnila či zamlčela a čtenář je rozklíčuje v míře dané tím, nakolik se orientuje na zdejší kulturní a politické scéně).

Motiv čínské astrologie, natož jejího vlivu na osud vypravěčky a její zkoušené rodiny, je však v Roku kohouta podružný a v rovině neškodně ironického ozvuku se tu ohlašuje skutečnost, že Boučková je dcerou spisovatele Pavla Kohouta.

Co se jejich vztahu týče, ten zde opět dochází svého zpodobnění, znovu jsme svědky napružené  ochablosti a rezignace u Boučkové a zvráceně chladné zdvořilosti u Kohouta.

K četbě a postoji
Ústřední námětová linie Roku kohouta však běží úplně jinudy: v dramatu, jež vypravěčka a její manžel zažívají se dvěma osvojenými romskými chlapci, kteří věkově dorostli k zákonem stanovené dospělosti a brutálně a náhle se vymkli společenským a rodinným normám.

Omletá formulace praví, že určité příběhy píše sám život. Rok kohouta je takovým případem – ale na omletost "papírové" formulace dává zapomenout svou živočišnou silou, která strhává čtenáře k četbě a k postoji.

Boučková důsledně přibližuje úmorný kolotoč útěků, krádeží, agresivní lhostejnosti a četných dalších projevů obou synů, kteří se odmítají jakkoliv namáhat a čímkoliv odpovědným se zabývat, ačkoliv celá jejich dosavadní výchova směřovala právě k vybudování sociálních struktur a návyků.

Geny a asi také prenatální a novorozenecké frustrace (dodejme, že jejich vliv věda stále zřetelněji potvrzuje) se u obou mladíků bez milosti ujaly vlády.

Kdo je tady nekorektní?
Vypravěčka Roku kohouta nezobecňuje; důsledně popisuje svoji zkušenost plus připojuje poznatky svých přátel a známých, kteří se rovněž odhodlali k adopci romských dětí; bilance je to tíživá. Vypravěčka chce znát statistická čísla, aby si udělala obrázek, zda vězí v atypickým vzorku nebo přísluší k početnější zkušenosti – jenže ta čísla dle všeho neexistují.

Součástí peripetií je i ohlas na interview, jež poskytla ženskému časopisu (pro zájemce: Boučková
na jaře 2006 publikovala rozhovor v Marianne; na internetových stránkách časopisu je k dohledání
včetně diskuse k němu), a zkušenost s názorovým týdeníkem, jenž se od interview odpíchl k článku,
který vypravěčka považuje za skandálně zkreslující (skutečnost: Respekt otiskl v č. 15/2006 článek Jáchyma Topola, který si Boučkovou bere do úst; dnes je dostupný jen předplatitelům časopisu).

Zde se Rok kohouta tudíž ocitá na minovém poli politické korektnosti, kam jej v ohlasech případně zavleče ten, kdo jej tam zavléct chce. Pro umělecké dílo je však politická korektnost kategorií podružnou.

Dílo má jedinou povinnost: vyslovit zkušenost jedince, ať jakkoliv krajní, a to prostředky, které se dají považovat za umělecké. A máme-li přece stanovit mantinel, pak ten, že dílo nebude devastovat lidskost. Což pochopitelně není případ knihy Terezy Boučkové.

Stáhněte si online audioknihu Šíleně smutné povídky od Terezy Boučkové.

Bolest a privilegium
Pod náporem drásavosti Roku kohouta by nemělo zapadnout, že ta próza znamená šťastný posun v autorčině poetice. Námět a téma, jimiž kromě výchovných hrůz jsou i vydobývání si prostoru pro tvorbu a vnímání vlastního tělesného stárnutí, v Boučkové nalezly adekvátní výrazové prostředky: zjitřená
lakoničnost trvá, ale někdejší vyprávění dávkované do nápadně "vytrčených" odstavců ustoupilo před soustavností a plynulostí, tudíž k tradičnější formě.

Boučková tady tolik neukazuje, jak je to psáno, ponechává bouřlivému životnímu proudu co nejhladší řečiště. K mimořádnému výskytu obsahových ostnů v Roce kohouta v neposlední řadě přispívá lidská
povaha vypravěčky, která se mi jeví, mírně řečeno, jako nesnadná.

(Mimochodem: začteme-li se do charakteristik, jimiž jsou v čínské astrologii přibližovány osobnosti zrozené v jednotlivých znameních, vypravěčka nemá právě k tomu, které je v názvu knihy a vyžaduje pro sebe pozornost, nešetří popudlivostí či sžírá se úzkostmi, věru daleko…)

Svůj sklon stavět se do role oběti či přinejmenším nespravedlivě nechválené osoby reflektuje vypravěčka Tereza minimálně – vzhledem k tomu, že pořád platí: ta žena je svým způsobem privilegovaná, neboť je jí dáno, jistěže za nemalého vkladu vlastní píle, zúročit prožité v umělecké výpovědi. Kolik lidí je zkoušeno stejně či více – a bez možnosti a daru ventilovat prožité v tvorbě?!

TEREZA BOUČKOVÁ - Rok kohouta
Euromedia Group-Odeon, Praha 2008,
336 stran, cena 259 korun
Hodnocení MF DNES: 90 %

Autor:

Pokračování seriálu Volha? Museli bychom počkat na vrásky, říká Kryštof Hádek

  • Nejčtenější

Buranství, říká o přerušení Kaščejevy na Českých lvech režisér Chlupáček

12. března 2024

Rozstřel Loni společně uvedli do kin film Úsvit, letos na televizní obrazovky vyslali minisérii To se...

RECENZE: Gabriela Soukalová ve sprše i v moři. Dokument jí zadal pózy

18. března 2024

Premium Pod názvem Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí vešel do kin dokument, v němž se zpovídá...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

České filmaře zatkli při natáčení ve Vatikánu. Teď se chtějí vrátit zpět

16. března 2024

Premium Štáb snímku Ďáblova sbírka skončil po natáčení na Svatopetrském náměstí na policii, která zabavila...

Metoda Markovič: Scény z výslechů byly hodně intimní, říká představitel Hojera

13. března 2024

Rozstřel Herec Petr Uhlík, tvář dvou výrazných televizních projektů letošního roku: minisérií Metoda...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KOMENTÁŘ: Desatero pro všechny, kdo rádi hlásají velké pravdy

12. března 2024

Premium Málokdo si zapamatuje, kdo si o víkendu připsal České lvy nebo Oscary, ale zato se bude ještě...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Posedlost a láska k hudbě. Olga Malířová Špátová natočila dokument o Petru Jandovi

19. března 2024  7:30

Před třemi lety oslovili přátelé Petra Jandy dokumentaristku Olgu Malířovou Špátovou, aby o něm...

Vedle ořezaného stromu vyrostla nová Banksyho malba, má ekologický apel

18. března 2024  19:49

Nová nástěnná malba v londýnské čtvrti Finsbury Park přilákala davy lidí. A to i přesto, že se k...

RECENZE: Album Visions od Norah Jones je ospalá jazzová „pohodička“

18. března 2024  17:20

Vůbec nejnešťastnější hodnocení, které se může dostat jakémukoliv uměleckému dílu je, prohlásíme-li...

RECENZE: Bez nápadu. Justin Timberlake vydal až odpudivě prázdnou desku

18. března 2024

Premium O aktuálním albu Everything I Thought It Was hovořil zpěvák a herec Justin Timberlake ještě před...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...