Ivan Martin Jirous při svém posledním veřejném vystoupení na Poctě českému...

Ivan Martin Jirous při svém posledním veřejném vystoupení na Poctě českému undergroundu v Divadle Archa v roce 2011. | foto: Guerilla

Rok bez Magora je druhý, ale jiný film na téma Ivan M. Jirous

  • 2
Jako vzpomínka na roční výročí smrti Ivana M. Jirouse vznikl už druhý film. Nese název Rok bez Magora a poprvé bude uveden v sobotu ve veřejné předpremiéře v pražském Divadle Archa na akci Pocta českému undergroundu II.

Zhruba před týdnem měl televizní premiéru hodinový dokument Moniky Le Fay 04826 Jirous. Více o něm zde. Rok bez Magora režiséra Olivera Maliny Morgensterna má dvojnásobnou délku. Lze těžko říct, že o Ivanu Martinu Jirousovi říká dvakrát tolik. Vypráví totiž vlastně o něčem jiném.

Zatímco nejsilnější linií velmi intimního filmu Moniky Le Fay byla protagonistova rodina a jeho de facto hlavní postavou Jirousova manželka Juliána, Morgensternův snímek vypráví mnohem obecněji o Jirousovi jako "oficiální" osobnosti.

Básník, publicista a kritik Ivan Martin Jirous (na snímku z 25. května 2011)

Vlastně by se dal promítat středoškolákům jako solidní úvod do tématu underground, disent a počátky Charty 77 v hodinách občanské nauky. Čímž nemá být řečeno, že by se jednalo o snímek školometsky nezáživný nebo snad "přehnaně výchovný".

Jirous a jeho okolí jsou v něm ztvárněni objektivně, tedy nejen jako mimořádně talentovaní umělci a nepochybní  hrdinové odporu proti totalitní moci, ale i jako lidé se svými slabostmi a chybami.

Morgenstern, který má na kontě například filmový dokument o trutnovském hudebním festivalu nebo videoklipy některých současných kapel, vypráví v první části o "svém Jirousovi" zejména prostřednictvím vývoje Plastic People Of The Universe.

Ten je jednak dokumentován dobovými filmovými záběry a hudebními nahrávkami, jednak čtením z Jirousovy knihy Pravdivý příběh Plastic People v původně rozhlasovém podání autora a herce Oldřicha Kaisera.

Druhá polovina snímku pak klade důraz především na vyprávění kamarádů o Jirousovi a sestřih dalších dokumentárních záběrů hlavně z pozdějšího, porevolučního období. Mezi lidmi, kteří na Ivana Martina Jirouse vzpomínají, jsou osobnosti nejrůznějších profesí, generací i společenského postavení.

Dáša Vokatá

Od ministra zahraničí Karla Schwarzenberga přes současné kulturní celebrity Davida Kollera či Davida Černého až po hudebníky, literáty a výtvarníky z "androše". Velké slovo má na plátně spoluautorka námětu a Jirousova životní partnerka v posledních bezmála dvaceti letech života, písničkářka Dáša Vokatá. Druhý autor námětu František Stárek, řečený Čuňas, se naopak na plátně víceméně jen mihne.

Film Rok bez Magora má vročení 2013 a režisér se s ním příští rok plánuje zúčastnit festivalů a poslat jej do soutěží. Jeho veřejnou předpremiéru však budou moci zhlédnout návštěvníci večera Pocta českému undergroundu II.

Ten proběhne v sobotu 24. listopadu od 17 hodin v pražském Divadle Archa. Kromě Morgensternova snímku návštěvníci uslyší premiérové provedení skladby Josefa Klíče Requiem pro Magora a zahrají skupiny Psí vojáci (v obnovené sestavě), DG 307 s novým programem a Plastic People of The Universe.